Štítná žláza: příznaky u žen

Štítná žláza a její příznaky u žen se liší podle toho, zda žláza pracuje málo, nebo příliš. Snížená funkce se projevuje únavou, zimomřivostí, přibíráním, suchou kůží a silnější menstruací, zvýšená naopak hubnutím, bušením srdce, nervozitou, pocením a slabším krvácením. Potíže přicházejí pomalu a snadno se zamění za stres, přepracování nebo přechod. Jistotu dá až krevní test, který vám může zajistit praktický lékař.

Co štítná žláza v těle dělá?

Štítná žláza je malá žláza ve tvaru motýla uložená na přední straně krku před průdušnicí. Vyrábí hormony, které krví putují do celého těla a určují, jak rychle organismus hospodaří s energií. Ovlivňují tak téměř každý orgán, od srdečního tepu po tělesnou teplotu.

Odborně se mluví o dvou základních stavech. Hypotyreóza znamená sníženou funkci, tedy nedostatek hormonů, při kterém se děje v těle zpomalují. Hypertyreóza je zvýšená funkce, kdy žláza vyrábí hormonů víc, než tělo potřebuje, a všechno běží rychleji.

Jak poznat sníženou a zvýšenou funkci?

Obě poruchy mají společné to, že začínají nenápadně. Příznaky bývají zpočátku mírné a přidávají se postupně, takže si na ně člověk zvykne a přičte je věku či náročnému období. Žádný z nich navíc není pro štítnou žlázu vyhrazený, vodítkem bývá spíš souběh několika projevů.

Snížená funkce: tělo zpomaluje

Při hypotyreóze se příznaky vyvíjejí pomalu, často v průběhu několika let. Na začátku bývá únava a pocit zpomalení, později se přidává zimomřivost, zácpa, přibírání bez změny jídelníčku, svalová slabost a bolesti svalů či kloubů. Typická je také pokleslá nálada, horší soustředění, chraptivý hlas a oteklý obličej.

Zvenčí je porucha vidět na kůži a vlasech. Kůže bývá bledá a suchá, vlasy suché a řídnou, proto se vyplatí zpozornět, když na dlouhodobě suchou pokožku nezabírá běžná péče. Pokud péče o husté a zdravé vlasy nepřináší výsledek a přidává se únava, řekněte to lékaři. Otoky v obličeji si ženy někdy vykládají jako zadržování vody v těle, které má ovšem i jiné příčiny.

Zvýšená funkce: tělo jede naplno

Hypertyreóza se může rozvíjet pozvolna i náhle. Urychlená látková výměna vede k hubnutí při stejné nebo větší chuti k jídlu, k rychlému či nepravidelnému tepu a bušení srdce. Objevuje se nervozita, úzkost, podrážděnost, výkyvy nálad a potíže se spánkem. Časté je i pocení, špatné snášení tepla, třes rukou a častější stolice.

Navzdory vnitřnímu neklidu se žena cítí unavená a slabá. Někdy je na krku patrné zvětšení žlázy a u části nemocných se přidávají potíže s očima, například zarudnutí, podráždění nebo vystouplé oči. Zvýšená funkce také zvyšuje riziko řídnutí kostí, a to zejména u žen po přechodu.

Srovnání obou poruch

Tabulka staví vedle sebe projevy, které uvádějí americký Úřad pro zdraví žen a britská NHS. Nikdo nemívá všechny příznaky najednou a jejich síla se liší. Slouží k orientaci, ne k tomu, abyste si diagnózu stanovila sama.

Oblast	Snížená funkce (hypotyreóza)	Zvýšená funkce (hypertyreóza)
Energie	velká únava, zpomalenost	neklid, nervozita, přitom vyčerpání a slabost
Hmotnost	přibírání bez změny jídelníčku	hubnutí i při stejné nebo větší chuti k jídlu
Vnímání teploty	zimomřivost, je vám chladno, když ostatním ne	špatné snášení tepla, je vám horko, když ostatním ne
Srdce	pomalejší tep	rychlý nebo nepravidelný tep, bušení srdce
Trávení	zácpa	průjem nebo častější stolice
Kůže a vlasy	bledá suchá kůže, suché a řídnoucí vlasy	teplá kůže, zvýšené pocení
Nálada a spánek	smutek, pokleslá nálada, horší soustředění	úzkost, podrážděnost, výkyvy nálad, potíže se spánkem
Svaly	slabost, bolesti svalů a kloubů	svalová slabost, třes rukou a prstů
Menstruace	silnější nebo nepravidelné krvácení	slabší a méně časté krvácení
Další projevy	chraptivý hlas, oteklý obličej	zvětšená štítná žláza na krku, podráždění nebo vystouplé oči

Všimněte si, že únava a svalová slabost stojí v obou sloupcích, podle pocitů tedy nelze rozhodnout, kterým směrem se žláza vychýlila. Únavu navíc velmi často působí i nedostatek železa v těle, který je u žen se silnou menstruací běžný.

Proč jsou ženy postiženy častěji?

Americký Úřad pro zdraví žen uvádí, že potíže se štítnou žlázou se během života rozvinou u jedné z osmi žen. Britská NHS doplňuje, že zvýšená funkce je u žen asi desetkrát častější než u mužů a obvykle se objevuje mezi 20. a 40. rokem.

Společným jmenovatelem většiny poruch je imunitní systém. Nejčastější příčinou snížené funkce je Hashimotova nemoc, při které imunita omylem napadá vlastní štítnou žlázu a ta pak nedokáže vyrobit dost hormonů. Podle NHS je tato nemoc nejčastější právě u žen a obvykle začíná mezi 30. a 50. rokem. Zvýšenou funkci má nejčastěji na svědomí Gravesova nemoc, kdy protilátky naopak nutí žlázu k nadměrné výrobě, a podle NHS stojí zhruba za čtyřmi z pěti případů.

Zdroje se shodují i v tom, že riziko není po celý život stejné. Poruchy se častěji objevují krátce po těhotenství a po přechodu, tedy v obdobích velkých hormonálních změn. Vyšší pravděpodobnost má žena, která už potíže se štítnou žlázou měla, prodělala operaci či ozařování v oblasti krku nebo má tuto nemoc v rodině.

Jak štítná žláza ovlivňuje cyklus?

Štítná žláza se podílí na řízení menstruačního cyklu, takže její porucha se na něm často projeví mezi prvními. Příliš mnoho i příliš málo hormonů může způsobit, že je menstruace velmi slabá, velmi silná nebo nepravidelná. Při snížené funkci bývá krvácení spíš silnější, při zvýšené slabší a méně časté. Může také na několik měsíců vynechat.

Rozházený cyklus ovšem nemusí znamenat štítnou žlázu. Mezi běžné důvody, proč vzniká nepravidelná menstruace, patří stres, změna hmotnosti nebo hormonální antikoncepce. Podobné výkyvy cyklu spolu s přibíráním provázejí i syndrom polycystických vaječníků. Odlišit tyto stavy pomáhá krevní vyšetření.

Ovulace a plodnost

Když porucha štítné žlázy zasáhne cyklus, zasáhne i ovulaci. Hormony štítné žlázy totiž ovlivňují rovnováhu hormonů, které uvolnění vajíčka řídí, a otěhotnění je pak obtížnější. Při snížené funkci navíc tělo může tvořit víc prolaktinu, hormonu spojeného s tvorbou mléka, a jeho nadbytek ovulaci brání.

Ženám, které sledují kdy přichází ovulace, a přesto se jim nedaří otěhotnět, proto lékaři štítnou žlázu často kontrolují. Pokud trpíte hlavně bolestmi, hledá se původ jinde: bolestivou menstruaci ani příznaky endometriózy zdroje mezi projevy štítné žlázy neřadí.

Těhotenství a období po porodu

Hormony štítné žlázy jsou nezbytné pro vývoj mozku a nervové soustavy dítěte. V prvních třech měsících těhotenství je plod zcela závislý na hormonech matky, které k němu přecházejí placentou. Vlastní štítná žláza dítěte začíná pracovat kolem 12. týdne, dostatek hormonů ale podle amerického ústavu NIDDK vyrábí až mezi 18. a 20. týdnem.

Těhotenské hormony hladiny hormonů štítné žlázy v krvi přirozeně zvyšují a žláza se u zdravých žen mírně zvětšuje. Rozpoznat poruchu je kvůli tomu těžší. Podle NIDDK se snížená funkce týká dvou až tří těhotenství ze sta, zvýšená jednoho až čtyř z tisíce, jde ovšem o údaje ze Spojených států.

Co hrozí bez léčby?

Neléčená snížená funkce může v těhotenství vést k preeklampsii, tedy nebezpečnému vzestupu krevního tlaku, k chudokrevnosti, potratu, nízké porodní hmotnosti a k poruchám vývoje dítěte. Neléčená zvýšená funkce zvyšuje riziko potratu, předčasného porodu, nízké porodní hmotnosti a preeklampsie. Léčba těmto komplikacím obvykle pomáhá předejít a ženy s poruchou štítné žlázy mohou mít zdravé těhotenství.

Pokud se se štítnou žlázou už léčíte, řekněte lékaři o plánovaném těhotenství předem a o potvrzeném co nejdřív. Potřeba hormonů se v těhotenství mění a léčbu je obvykle nutné upravit, což smí udělat jen lékař. NIDDK uvádí, že hladiny se v první polovině těhotenství zpravidla kontrolují každé 4 až 6 týdnů. Léky sama nevysazujte ani neupravujte.

Poporodní zánět štítné žlázy

V prvním roce po porodu se u části žen objeví zánět štítné žlázy, odborně poporodní tyreoiditida. Údaje o četnosti se liší: NIDDK mluví asi o jedné ženě z dvaceti, americký Úřad pro zdraví žen o deseti procentech. Často zůstává nerozpoznán, protože únava a výkyvy nálad vypadají jako poporodní splín.

Zánět obvykle probíhá ve dvou fázích, i když ne každá žena projde oběma:

1. První fáze začíná 1 až 4 měsíce po porodu a trvá zpravidla 1 až 2 měsíce. Poškozená žláza uvolňuje do krve zásobu hormonů, takže se mohou objevit příznaky zvýšené funkce, například podrážděnost, bušení srdce a špatný spánek.
2. Druhá fáze přichází zhruba 4 až 8 měsíců po porodu a trvá 6 až 12 měsíců. Žláza je vyčerpaná a objevují se příznaky snížené funkce, tedy únava, zimomřivost, suchá kůže a horší soustředění.
3. Návrat k normálu nastává u většiny žen do 12 až 18 měsíců od začátku příznaků. U některých však snížená funkce přetrvá a vyžaduje trvalou léčbu.

Žena, která poporodní zánět prodělala, má podle amerického Úřadu pro zdraví žen vyšší riziko, že se u ní během 5 až 10 let rozvine trvalá snížená funkce. Pokud vás po porodu trápí vyčerpání, které neodpovídá nevyspání, nebo dlouhodobě špatná nálada, řekněte si o vyšetření.

Přechod, nebo štítná žláza?

Kolem padesátky se obě témata potkávají. Americký Úřad pro zdraví žen upozorňuje, že příznaky poruchy štítné žlázy bývají mylně považovány za projevy menopauzy. Pocity horka a pocení, bušení srdce, špatný spánek, výkyvy nálad, únava, změny hmotnosti i nepravidelné krvácení mohou patřit k obojímu. Zároveň platí, že snížená funkce se po přechodu objevuje častěji.

Když tedy procházíte typické příznaky menopauzy a něco vám nesedí, není chyba zeptat se na krevní test. Podobně je to v mladším věku s náladami před menstruací: příznaky premenstruačního syndromu se vracejí v rytmu cyklu, kdežto potíže ze štítné žlázy trvají bez ohledu na něj. Pokud je porucha štítné žlázy autoimunitní, může podle amerického úřadu zasáhnout i vaječníky a vést k předčasné menopauze před 40. rokem.

Přehled ukazuje, kdy na štítnou žlázu myslet víc než jindy.

Životní období	Co se může dít	Co udělat
Plodný věk	menstruace je velmi slabá, silná, nepravidelná nebo na několik měsíců vynechá	zapisovat si cyklus a potíže probrat s gynekologem či praktickým lékařem
Snaha o miminko	narušená ovulace ztěžuje otěhotnění	při potížích s otěhotněním se na štítnou žlázu zeptat
Těhotenství	neléčená porucha ohrožuje matku i dítě, příznaky se podobají běžným těhotenským potížím	o známé poruše říct lékaři co nejdřív, chodit na kontroly
První rok po porodu	poporodní zánět štítné žlázy, únava a výkyvy nálad připomínají poporodní splín	neodbývat dlouhou únavu, říct si o vyšetření
Období přechodu	příznaky se pletou s menopauzou, snížená funkce je po přechodu častější	při nejasných potížích požádat o krevní test

Jak se štítná žláza vyšetřuje?

Diagnózu nelze postavit jen na příznacích, protože se překrývají s mnoha jinými stavy. Základem je odběr krve, kterým se zjišťuje hladina hormonu TSH. Podle výsledku lékař doplní vyšetření samotných hormonů štítné žlázy a někdy také protilátek, které prozradí autoimunitní původ.

Plošné vyšetřování zdravých žen bez potíží americký Úřad pro zdraví žen nedoporučuje, smysl má při příznacích a vyšším riziku. Vyšetření obvykle probíhá v těchto krocích:

1. Rozhovor. Lékař se ptá na potíže, na nemoci štítné žlázy a autoimunitní nemoci v rodině a na to, zda jste nedávno byla těhotná.
2. Prohlídka krku. Pohmatem zjišťuje, zda není žláza zvětšená a zda v ní nejsou uzly.
3. Krevní testy. Stanoví se TSH a podle potřeby hormony štítné žlázy.
4. Doplňující vyšetření. Při zvětšení nebo uzlu následuje ultrazvuk, v některých případech další specializovaná vyšetření u endokrinologa.

Jaké jsou možnosti léčby?

Snížená funkce se léčí náhradou chybějícího hormonu. Nejčastěji jde o tablety s levothyroxinem, uměle vyrobenou obdobou hormonu, který žláza sama tvoří. Léčba je zpravidla dlouhodobá, často celoživotní, a při správném nastavení umožňuje normální život. Množství léku určuje lékař podle pravidelných krevních testů.

U zvýšené funkce závisí postup na příčině a na síle potíží. NHS uvádí tři hlavní cesty: léky tlumící tvorbu hormonů, léčbu radiojódem, která omezí činnost buněk žlázy, a operaci, při níž se odstraní část žlázy nebo celá. Po radiojódu a po operaci často vzniká trvalá snížená funkce, která se pak léčí náhradou hormonu.

Volbu obvykle řídí endokrinolog. V těhotenství se nabídka zužuje, například radiojód se těhotným nepodává. Bylinky, diety ani doplňky stravy léčbu předepsanou lékařem nenahradí.

Jód ve stravě střízlivě

Jód je základní stavební složkou hormonů štítné žlázy, tělo si ho samo nevytvoří. Státní zdravotní ústav uvádí, že přívod jódu je v České republice dostatečný a jódový deficit je u nás podle kritérií WHO považován za zvládnutý. Zásluhu na tom má jodizace kuchyňské soli. U zdravého dospělého pokryje potřebu pestrá strava a běžné používání jodizované soli, což odpovídá zhruba 5 gramům soli denně, tedy asi jedné čajové lžičce.

Cílem není solit víc, ale používat tu správnou sůl. Některé mořské a himálajské soli obsahují jódu jen velmi málo. Přirozeným zdrojem jsou mořské ryby a plody moře, mléko a mléčné výrobky a vejce, takže ryby v jídelníčku mají své místo.

Výjimkou jsou těhotné a kojící ženy, jejichž potřeba je téměř dvojnásobná. Státní zdravotní ústav upozorňuje, že až tři ze čtyř mají příjem nedostatečný, a doporučuje řešit doplnění s lékařem. Víc pozornosti by mu měly věnovat i ženy plánující těhotenství a veganky.

Platí ovšem i opak. Nadbytek jódu štítnou žlázu zatěžuje stejně jako nedostatek, zvlášť při kombinaci několika doplňků stravy nebo při častém pití některých minerálních vod s vysokým obsahem jódu. Americký ústav NIDDK varuje před velkým množstvím jódu z přípravků z mořských řas. Máte-li nemoc štítné žlázy, doplňky s jódem bez porady s lékařem neužívejte.

Kdy jít k lékaři?

K praktickému lékaři se objednejte, pokud na sobě několik týdnů pozorujete souběh příznaků z přehledu výše a nemáte pro ně jiné vysvětlení. Platí to zejména pro nevysvětlitelnou změnu hmotnosti, trvalou únavu, bušení srdce, zimomřivost či nesnášenlivost tepla a změny menstruace.

Nečekejte s návštěvou v těchto situacích:

• nahmatáte nebo vidíte bouli či zvětšení na krku, případně se vám hůř polyká nebo dýchá,
• menstruace vynechá na několik měsíců a nejste těhotná,
• nedaří se vám otěhotnět,
• jste těhotná nebo těhotenství plánujete a s nemocí štítné žlázy se léčíte nebo jste se léčila,
• po porodu vás trápí vyčerpání, bušení srdce nebo dlouhodobě špatná nálada,
• máte nemoc štítné žlázy v rodině a objevily se u vás první příznaky.

Vzácně může neléčená porucha vyústit v náhlé a prudké zhoršení příznaků, které ohrožuje život a léčí se v nemocnici. Při takovém stavu volejte záchrannou službu. U běžných potíží stačí plánovaná návštěva.

Mýty o štítné žláze

Kolem štítné žlázy koluje řada zjednodušení, podobně jako u jiných témat, kterým se věnuje přehled rozšířených mýtů o zdraví. Nejčastější je představa, že za každé kilo navíc může štítná žláza. Přibírání k snížené funkci patří, bývá ale běžné i bez ní. Rozhodne krevní test, ne váha.

Jód jako lék na všechno

Druhý mýtus říká, že kdo má potíže se štítnou žlázou, má přidat jód. U nás je přitom příjem jódu v běžné populaci dostatečný a nejčastější příčinou snížené funkce je autoimunitní zánět, ne nedostatek jódu. Podle NIDDK mohou být lidé s autoimunitním onemocněním štítné žlázy na jód citlivější a velké množství jódu jim může stav zhoršit. Výjimkou jsou těhotné a kojící, které doplnění řeší s lékařem.

Nemoc štítné žlázy znamená konec plánů na dítě

Poslední mýtus bývá zbytečným zdrojem strachu. Porucha štítné žlázy může otěhotnění ztížit a neléčená v těhotenství škodí, při dobře vedené léčbě však ženy mohou mít zdravé těhotenství. Důležité je říct o nemoci gynekologovi včas a docházet na kontroly.

Na toto téma navazují další články o ženském zdraví. Podrobně rozebíráme, co obnáší hormonální nerovnováha u žen, menstruace po porodu a příznaky perimenopauzy.

Časté otázky

Jaké jsou první příznaky štítné žlázy u žen?

Při snížené funkci bývá první únava a pocit zpomalení, později zimomřivost, přibírání a suchá kůže. Zvýšená funkce se hlásí neklidem, bušením srdce, hubnutím a pocením.

Jak se projevuje snížená funkce štítné žlázy?

Únavou, zimomřivostí, zácpou, přibíráním, suchou kůží a vlasy, pokleslou náladou, chraptivým hlasem a silnější nebo nepravidelnou menstruací. Příznaky se rozvíjejí pomalu, často roky.

Jak se projevuje zvýšená funkce štítné žlázy?

Hubnutím i při dobré chuti k jídlu, rychlým nebo nepravidelným tepem, nervozitou, třesem rukou, pocením, špatným spánkem a slabší menstruací. Někdy je vidět zvětšení žlázy na krku.

Proč mají ženy častěji problémy se štítnou žlázou?

Většina poruch je autoimunitních a ty postihují ženy častěji. Riziko navíc stoupá po těhotenství a po přechodu, potíže se během života objeví u jedné z osmi žen.

Může štítná žláza způsobit nepravidelnou menstruaci?

Ano. Nadbytek i nedostatek hormonů může menstruaci zeslabit, zesílit, rozházet nebo ji na několik měsíců zastavit.

Může štítná žláza za to, že nemohu otěhotnět?

Může k tomu přispět, protože porucha narušuje ovulaci. Při potížích s otěhotněním proto lékaři funkci štítné žlázy vyšetřují.

Je porucha štítné žlázy v těhotenství nebezpečná?

Neléčená zvyšuje riziko preeklampsie, potratu, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti. Léčba a pravidelné kontroly těmto komplikacím obvykle pomáhají předejít.

Co je poporodní zánět štítné žlázy?

Zánět, který se objevuje v prvním roce po porodu a často probíhá ve dvou fázích, nejprve se zvýšenou a pak se sníženou funkcí. U většiny žen se žláza vrátí k normálu do 12 až 18 měsíců.

Jak poznám, jestli mám přechod, nebo štítnou žlázu?

Podle pocitů to spolehlivě rozlišit nejde, protože se příznaky překrývají. Odpověď dá krevní test, o který můžete požádat lékaře.

Jak se vyšetřuje štítná žláza?

Základem je odběr krve na hormon TSH, podle výsledku se doplňují hormony štítné žlázy a protilátky. Lékař také prohmatá krk a při zvětšení či uzlu doporučí ultrazvuk.

Co znamená zkratka TSH?

Jde o hormon podvěsku mozkového, který štítné žláze říká, kolik hormonů má vyrábět. Jeho hladina v krvi ukazuje, zda žláza pracuje málo, nebo příliš.

Dá se nemoc štítné žlázy vyléčit?

Snížená funkce se obvykle léčí dlouhodobě, často celoživotně, náhradou chybějícího hormonu. Zvýšená funkce se léčí léky, radiojódem nebo operací podle příčiny.

Mám při potížích se štítnou žlázou užívat jód?

Bez porady s lékařem ne. Nadbytek jódu žlázu zatěžuje a u autoimunitních onemocnění může stav zhoršit.

Kdy jít se štítnou žlázou k lékaři?

Když několik týdnů trvá souběh příznaků, jako je únava, změna hmotnosti, bušení srdce nebo změny menstruace. Neodkládejte to při bouli na krku, v těhotenství a po porodu.

Zdroje

• Úřad pro zdraví žen amerického ministerstva zdravotnictví: Onemocnění štítné žlázy
• Britská národní zdravotní služba (NHS): Snížená funkce štítné žlázy
• Britská národní zdravotní služba (NHS): Zvýšená funkce štítné žlázy
• Americký ústav NIDDK: Onemocnění štítné žlázy a těhotenství
• Státní zdravotní ústav: Světový den jódu, malý prvek, velký význam
• Státní zdravotní ústav: Řešení jodového deficitu v ČR