Samovyšetření prsou: postup krok za krokem

Samovyšetření prsou je pravidelná prohlídka a prohmatání prsou, díky které poznáte, co je pro vás běžné, a všimnete si změny. Nejvhodnější je provádět je přibližně jednou za měsíc, u žen s menstruací zhruba týden po jejím začátku. Postup trvá několik minut a skládá se z pohledu v zrcadle a z prohmatání vestoje i vleže. Samovyšetření ale nenahrazuje mamografii ani vyšetření u lékaře.

Proč znát svá prsa?

Žádná dvě prsa nevypadají stejně. Mají jinou velikost, tvar, hustotu a citlivost a u většiny žen se jedno prso od druhého trochu liší. Kdo svá prsa zná, snáze pozná, že se něco změnilo, a nemusí se spoléhat jen na vzpomínku, jak to bylo před půl rokem. Právě v tom je hlavní smysl samovyšetření: neslouží k diagnóze, ale k seznámení.

Národní zdravotnický informační portál uvádí, že podle doporučení lékařů by měla žena přibližně od pětadvaceti let provádět samovyšetření každý měsíc. Lékaři podle něj odhadují, že asi 80 % hmatných nálezů, u kterých se později potvrdí zhoubnost, odhalí náhodou samy ženy. Prohlídka prsou je tedy zvyk, který může upozornit na změnu, i když sama o sobě onemocnění nezabrání.

Je dobré znát i druhou stranu. Přehledové studie, které portál cituje, ukázaly, že samovyšetření samo o sobě nesnižuje úmrtnost na zhoubné nádory prsu a že ženy, které jej prováděly, podstoupily téměř dvojnásobný počet biopsií. Odborníci proto neříkají, že samovyšetření nemá smysl, ale že má být součástí širší péče: znalosti varovných příznaků, preventivních prohlídek a screeningu. Prsa reagují na hormony, o jejichž výkyvech se píše v článku o hormonální nerovnováze u žen.

Kdy v cyklu a jak často?

Prsa na hormonální změny reagují po celý cyklus. Před menstruací bývají větší, těžší a citlivější, po jejím začátku se uvolňují. Nejvhodnější dobou je proto podle Národního zdravotnického informačního portálu týden po začátku menstruace, kdy je žlázová tkáň měkká a lze ji dobře vyšetřit. Pokud cyklus sledujete, může vám pomoci i článek o tom, kdy nastává ovulace.

Jednou za měsíc stačí. Častější prohmatávání zbytečně vyvolává úzkost a z každého drobného zhrubnutí se pak stává důvod k obavám. Důležitější než četnost je pravidelnost: vždy ve stejné fázi cyklu, ve stejné poloze a podobným způsobem. Díky tomu porovnáváte srovnatelné věci. Pokud menstruace bývá nepravidelná, pomůže vám stálý den v měsíci. Důvody se dozvíte v článku nepravidelná menstruace a její příčiny.

Vaše situace	Kdy samovyšetření provést	Na co dát pozor
Menstruační cyklus je pravidelný	zhruba týden po začátku menstruace	tkáň je měkčí a méně citlivá, pohmat je snazší
Cyklus je nepravidelný	vždy stejný den v měsíci, ideálně po skončení krvácení	změny porovnávejte vždy ve stejné fázi
Užíváte hormonální antikoncepci	stejný den v měsíci, který si snadno zapamatujete	prsa mohou být citlivější, nález si zapište
Jste po menopauze	pokud možno vždy stejný den v měsíci	tkáň se mění, proto je důležitá pravidelnost
Kojíte nebo jste těhotná	zeptejte se lékaře nebo porodní asistentky	prsa se přirozeně mění, nález vždy ukažte lékaři

Od kolika let začít?

Podle zdrojů Národního zdravotnického informačního portálu se doporučuje začít přibližně ve dvaceti pěti letech. Ženy s genetickou predispozicí ke zhoubným nádorům prsu by měly začít už od osmnácti let a po konzultaci s gynekologem pravidelně docházet na specializované pracoviště. Genetická predispozice znamená zvýšenou pravděpodobnost vzniku onemocnění, o dalším postupu je dobré hovořit s lékařem.

Jak na to po menopauze?

Po menopauze přestávají hormonální výkyvy ovlivňovat prsa tak, jak je znáte z let s menstruací. Prsa se ale i potom dál mění. Samovyšetření tedy dává smysl i potom. Národní zdravotnický informační portál doporučuje ženám po menopauze provádět samovyšetření pokud možno vždy stejný den v měsíci.

Zvolte si den, který si snadno zapamatujete, například první nebo poslední den v měsíci, a zapište si ho do kalendáře. Tělo se na přelomu padesátky mění po celou dobu a prsa nejsou výjimkou. Co se děje před menopauzou a po ní, vysvětlují články o příznacích perimenopauzy a o tom, jak se projevuje menopauza. Pokud jste měla předčasnou menopauzu, poraďte se o prohlídkách s gynekologem.

Samovyšetření krok za krokem

Celé samovyšetření zabere zhruba deset minut a netřeba k němu nic zvláštního. Potřebujete dobré světlo, zrcadlo, klid a trochu soukromí. Je dobré mít po ruce také zápisník, abyste si mohla poznamenat, co jste našla, a příště to porovnat.

1. Prohlédněte si prsa v zrcadle. Stůjte rovně s rukama podél těla a všímejte si tvaru, velikosti, barvy kůže a vzhledu bradavek.
2. Zopakujte pohled se zvednutýma rukama. Dlaně opřete o boky, poté ruce zvedněte a založte za hlavu. Sledujte, zda se prsa zvedají stejně a zda se na kůži netvoří důlky.
3. Prohmatejte prsa vestoje nebo ve sprše. Jednu ruku zvedněte, druhou prohmatávejte opačné prso kolečky ploškami prstů. Mokrá kůže se podle Národního zdravotnického informačního portálu některým ženám vyšetřuje snáze.
4. Nezapomeňte na podpaží. Prohmatejte celou oblast až do podpažní jamky a nahoru ke klíční kosti, tkáň prsu totiž zasahuje i tam.
5. Prohmatejte prsa vleže. Lehněte si na záda, ruku na vyšetřované straně položte za hlavu a prohmatejte celé prso. Vleže se tkáň rozprostře do plochy a snáze se vyšetří.
6. Zkontrolujte bradavku. Prohlédněte ji i prohmatejte okolí a všímejte si, zda z ní sama nevytéká tekutina. Nic nevymačkávejte.
7. Poznamenejte si zjištění. I když je vše v pořádku, jedna věta v zápisníku se při příštím porovnání hodí.

Pohled v zrcadle

Zrcadlo ukáže změny, které prsty nezachytí. Dívejte se na tvar, symetrii, barvu kůže a polohu bradavek. Světlejší, tmavší nebo zarudlé plochy, důlky, vrásky na kůži nebo prso, které se nově vychyluje, jsou důvodem k pozornosti. Je běžné, že jedno prso je o něco větší nebo níže než druhé, rozhoduje to, zda se jedná o změnu proti dřívějšku. Zapisujte si, co vidíte, a příště porovnejte s posledním záznamem.

Pohmat vestoje a vleže

Pohmat provádějte plochou prstů, ne špičkami. Můžete postupovat po spirále od bradavky k okraji, po řádcích shora dolů, nebo po paprscích od středu. Zvolte jeden způsob a držte se ho, aby žádné místo nezůstalo bez povšimnutí. Použijte lehký i silnější tlak, ale nikdy tak silný, aby to bolelo. Vestoje prohmatáváte hlavně horní a vnější část prsu, vleže se tkáň rozprostře a lépe prohmatáte i vnitřní části.

Podpaží a okolí

Žlázová tkáň prsu zasahuje až do podpaží a k ramenům, proto prohmatejte i je. Hledáte zvětšené, tuhé nebo bolestivé uzliny. Zduřené uzliny se objevují třeba při nachlazení, což je běžné. Pokud ale zůstanou zvětšené déle nebo se objeví bez zjevné příčiny, nechte je vyšetřit.

Čeho si při prohlídce všímat?

Britská národní zdravotní služba uvádí, že mezi příznaky, kterých je třeba si všímat, patří bulka nebo otok v prsu, hrudníku či podpaží, změna kůže (například důlky podobné pomerančové kůře), změna barvy kůže, změna velikosti nebo tvaru jednoho nebo obou prsou, výtok z bradavky mimo těhotenství a kojení a změna vzhledu bradavky. Žádná z těchto změn neznamená automaticky rakovinu, ale všechny je třeba nechat vyšetřit.

Bulka a zhrubnutí

Bulka je nejznámější příznak, ale zdaleka ne jediný. Může být tvrdá nebo pružná, pohyblivá nebo pevně uchycená. Hmatný útvar vás nemusí bolet, a bolest naopak nebývá sama o sobě příznakem zhoubného nádoru. Ať je bulka jakákoli, posoudit ji může jen lékař, často s pomocí ultrazvuku nebo mamografie. Podle Národního zdravotnického informačního portálu může jít i o nezhoubný útvar a objasnit to může teprve vyšetření.

Kůže a bradavka

Všímejte si důlků, tuhnutí, olupování kůže, vyrážky na bradavce nebo kolem ní, která se podobá ekzému. Vtažená bradavka je varovnou změnou jen tehdy, pokud byla dříve normální. Někteří lidé mají bradavky vtažené od narození a to je v pořádku. Rozhoduje změna, nikoli sám stav.

Výtok z bradavky

Výtok mimo těhotenství a kojení je důvodem k návštěvě lékaře, zejména pokud je krvavý, vytéká z jedné bradavky nebo z jednoho místa a objevuje se bez tlaku. Příčin je více a posoudit je může jen lékař. Výtok se nesnažte vymačkávat.

Co je v prsou běžné?

Prsa se mění celý život a většina změn je zcela přirozená. Podle Britské národní zdravotní služby se mohou prsa přirozeně lišit v různých fázích menstruačního cyklu, během těhotenství, kojení a po menopauze. Bolest prsou bývá nejčastěji spojená s menstruací: objevuje se před jejím začátkem, bývá tupá, těžká a po jejím skončení odezní. Postihuje obě prsa a může vyzařovat do podpaží.

Bolest sama o sobě není obvykle příznakem rakoviny, ale i tak může mít jiné příčiny, třeba hormonální antikoncepci, některé léky nebo zánět. O souvislostech se můžete dočíst v článcích o bolestivé menstruaci a o tom, jak si vybrat druh antikoncepce. Také těhotenství, kojení a hormonální změny se na vzhledu prsou projevují, jak popisuje téma začátků kojení.

Co si všimnete	Co to často bývá	Co udělat
Citlivost nebo napětí před menstruací	běžná hormonální reakce, obvykle v obou prsou	sledovat, po menstruaci by měla odeznít
Hrudkovitost, která se opakuje v cyklu a je u obou prsou	často souvisí s hormonálními změnami	zapsat si ji, při změně ukázat lékaři
Nová bulka, která se po menstruaci nezmenšila	může jít o cystu, zdravý útvar i nález vyžadující vyšetření	objednat se k lékaři, nečekat
Důlky nebo kůže jako pomerančová kůra	změna, kterou je potřeba vyšetřit	jít k lékaři
Vtažená bradavka, která dříve vtažená nebyla	změna, kterou je potřeba vyšetřit	jít k lékaři
Výtok z bradavky mimo těhotenství a kojení	různé příčiny, zejména při krvavém výtoku nutné vyšetření	jít k lékaři
Zarudnutí, otok a horečka při kojení	možný zánět prsu	kontaktovat lékaře

Našla jsem změnu, co dál?

Nejprve se nadechněte. Podle Britské národní zdravotní služby jsou bulky v prsou velmi časté a mohou mít řadu příčin, takže nález ještě neznamená onemocnění. Zároveň platí, že nález je třeba nechat vyšetřit a nečekat, až sám zmizí. Domluvte se s praktickým lékařem nebo gynekologem, případně přímo na specializovaném pracovišti.

1. Zapište si, co jste našla. Kde se nález nachází, jak je velký, jak se na dotek cítí a od kdy si ho všímáte.
2. Objednejte se u lékaře. Nálezem se nemusíte trápit týdny, zavolejte do ordinace hned.
3. Řekněte, zda se změna objevila v určité fázi cyklu. Lékař se na to ptá a pomůže mu to při rozhodování.
4. Počítejte s vyšetřením. Lékař prsa prohmatá a podle nálezu může doporučit ultrazvuk, mamografii nebo další vyšetření.
5. Nepodceňte kontrolu. Pokud vám lékař doporučí sledování, přijďte na další kontrolu přesně podle domluvy.

Pokud se objeví zarudnutí, otok a horečka, zvlášť při kojení, může jít o zánět prsu, který je třeba rychle léčit. Při tvrdé nepohyblivé bulce, krvavém výtoku nebo náhlé změně tvaru prsu nečekejte na plánovanou kontrolu. Britská národní zdravotní služba doporučuje v těchto případech vyhledat lékaře co nejdříve.

Nahrazuje mamografii či ultrazvuk?

Ne. Národní zdravotnický informační portál výslovně upozorňuje, že ani samovyšetření, ani pohmatové vyšetření lékařem nemohou nahradit mamografii. Mamografie je podle něj v současnosti jedinou vyšetřovací metodou, u které je vědecky prokázáno, že pomáhá předcházet úmrtím na rakovinu prsu. Odhalí i změny, které se nedají nahmatat, protože zhoubný nádor může být tak malý, že o něm žena vůbec neví.

V České republice je mamografický screening hrazený z veřejného zdravotního pojištění všem ženám od 45 let, jednou za 2 roky, a účast je dobrovolná. Žádanku vypíše gynekolog nebo praktický lékař. Ultrazvuk bývá v některých případech užitečným doplňkem mamografie. Podrobnosti o tom, jak vyšetření probíhá a jak se na něj připravit, najdete v samostatném článku o mamografii. Samovyšetření je tedy doplněk, nikoli náhrada: každé dělá něco jiného.

Časté chyby a mýty

Nejčastější chybou je jednorázové a nepravidelné prohmatání, při kterém nemáte s čím porovnávat. Druhou je příliš silný tlak nebo vyšetřování jen střední části prsu, takže zůstane nepovšimnuté horní vnější část a podpaží. Další chybou je vyšetřování ve špatné fázi cyklu, kdy je tkáň napjatá a hrudkovitá, a bulky se pak zdají podezřelé, ačkoli po menstruaci zmizí.

Mýtů je také několik. Není pravda, že rakovinu prsu je vidět a cítit vždy jako bulku. Není pravda, že bolestivá bulka je vždy neškodná, ani že nebolestivá je vždy nebezpečná. A neplatí, že se samovyšetření týká jen starších žen: začít se doporučuje už kolem pětadvaceti let. Obecně prospívá zdravý životní styl, o kterém se píše v článku jak být fit pomocí pohybu, stravy a spánku, a omezení kouření, o němž pojednává článek jak přestat kouřit.

Jak z toho udělat zvyk?

Zvyk se lépe drží, když je jednoduchý. Zvolte si pevný okamžik, například po sprše, a zapište si ho do kalendáře v telefonu s připomínkou. Nepotřebujete nic složitého, stačí pět až deset minut. Organizace Loono, zaměřená na prevenci nádorových onemocnění, se samovyšetření prsou věnuje i ve svých osvětových materiálech, které vám mohou rutinu usnadnit.

Pokud vás zpočátku napětí z prohmatávání stresuje, nejste v tom sama. Pomoci může klidná chvíle, dobré světlo a vědomí, že cílem je poznat vlastní tělo. Ke zvládání napětí se hodí i článek jak zvládat stres v každodenním životě. Vhodná podprsenka, která prsa nestahuje, také přispívá k pohodlí, proto se podívejte do článku o tom, jak vybrat podprsenku.

Na stejné téma navazují i další články: cviky na pánevní dno, preventivní prohlídka u gynekologa a návaly horka.

Časté otázky

Jak se dělá samovyšetření prsou?

Nejprve si prsa prohlédněte v zrcadle s rukama podél těla i zvednutýma nad hlavou. Pak je prohmatejte plochou prstů vestoje nebo ve sprše a nakonec vleže, včetně podpaží.

Kdy v cyklu provést samovyšetření prsou?

Nejvhodnější je zhruba týden po začátku menstruace, kdy je žlázová tkáň měkká a dobře prohmatná. Pokud menstruaci nemáte, volte pokaždé stejný den v měsíci.

Jak často se mám samovyšetřovat?

Doporučuje se přibližně jednou za měsíc. Častější prohmatávání nepřináší víc užitku a spíše vyvolává zbytečné obavy.

Od kolika let dělat samovyšetření prsou?

Národní zdravotnický informační portál uvádí, že žena by měla začít přibližně ve dvaceti pěti letech. Ženy s genetickou predispozicí ke zhoubným nádorům prsu již od osmnácti let.

Mám se samovyšetřovat i po menopauze?

Ano, i po menopauze má samovyšetření smysl. Dělejte je pokud možno vždy stejný den v měsíci.

Jak dlouho trvá samovyšetření prsou?

Celé samovyšetření včetně pohledu v zrcadle zabere zhruba deset minut. Důležitější než rychlost je, abyste prošla celé prso i podpaží.

Co hledat při samovyšetření prsou?

Bulku nebo zhrubnutí, změnu kůže, změnu barvy, vtaženou nebo změněnou bradavku, výtok z bradavky a změnu velikosti či tvaru prsu. Rozhodující je změna proti tomu, co je pro vás běžné.

Je bulka v prsu vždy rakovina?

Ne, bulky v prsou jsou časté a mají řadu příčin, z nichž mnohé jsou nezhoubné. Přesně to ale určí jen lékař po vyšetření.

Mohou prsa bolet před menstruací?

Ano, bolest nebo napětí před menstruací je běžné a po jejím začátku obvykle odezní. Pokud bolest nemizí nebo se přidají jiné změny, navštivte lékaře.

Nahradí samovyšetření mamografii?

Ne, nenahradí. Mamografie dokáže odhalit i nádory, které se nedají nahmatat, samovyšetření je jen doplněk.

Od kdy je mamografický screening hrazený?

V České republice je hrazený z veřejného zdravotního pojištění všem ženám od 45 let, jednou za 2 roky. Žádanku vypíše gynekolog nebo praktický lékař.

Co dělat, když najdu bulku?

Nepropadejte panice, ale neodkládejte návštěvu lékaře. Domluvte si vyšetření u praktického lékaře nebo gynekologa a zapište si, kde nález je a od kdy si ho všímáte.

Je výtok z bradavky nebezpečný?

Výtok mimo těhotenství a kojení je důvod k návštěvě lékaře, zvlášť pokud je krvavý nebo vytéká jen z jedné bradavky. Příčin je více a většina není vážná, ale vyšetření je nutné.

Dá se samovyšetření dělat ve sprše?

Ano, někdy se mokrá kůže prohmatává snáze. Důležité je zachovat stejný postup a prohmatat i podpaží.

Zdroje

• Národní zdravotnický informační portál: Samovyšetření prsu
• Národní zdravotnický informační portál: Rakovina prsu: screeningový program
• Britská národní zdravotní služba (NHS): Jak si prohlédnout a prohmatat prsa