Kojení: jak začít a co dělat při potížích

Kojení se učíte společně s miminkem a první dny bývají nejnáročnější, proto je dobré znát základy ještě před porodem. Světová zdravotnická organizace i české ministerstvo zdravotnictví doporučují výlučné kojení asi prvních 6 měsíců. Hned po porodu pomáhá kontakt kůže na kůži, časté přikládání podle dítěte a široké přisátí. Většina potíží, jako jsou bolavé bradavky nebo nalité prsy, se dá řešit včas, pokud neváháte požádat o pomoc. Tento článek je přehled, nenahrazuje porodní asistentku, laktační poradkyni ani lékaře.

Jak dlouho kojit podle doporučení?

Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby matky kojily do 2 let věku dítěte nebo podle jeho potřeb i déle, z toho prvních 6 měsíců výlučně. Výlučné kojení znamená, že dítě dostává jen mateřské mléko a kromě něj pouze doporučené vitaminy a minerály, žádné jiné potraviny ani tekutiny. Podle Národního zdravotnického informačního portálu to platí i pro Evropu a připojilo se k tomu i Ministerstvo zdravotnictví České republiky.

Po 6 měsících výlučného kojení se podle ministerstva ve shodě s WHO začínají postupně zavádět příkrmy. Kojení nekončí, pokračuje vedle nich. Britská NHS dodává, že můžete kojit tak dlouho, jak vám i dítěti vyhovuje, a že nemusíte přestat ani při návratu do práce.

Je to doporučení, ne povinnost. Nekojící matka, která své dítě miluje, není o nic horší, než ta, které se kojení daří, jak výslovně uvádí i NZIP. Náhradní kojenecká mléka jsou bezpečná a vybrat vhodné vám pomůže dětský lékař. Co se týče hormonálních změn po porodu, může vás zajímat článek o tom, kdy se vrátí menstruace po porodu.

Jak probíhá první přiložení?

Nejlépe hned po porodu, pokud to váš a dětský stav dovolí. NZIP doporučuje okamžitý a nepřerušovaný kontakt kůže na kůži a přiložení novorozence k prsu co nejdříve. Sací reflex je totiž první hodinu po porodu nejsilnější, a včasné přiložení usnadní přisátí i spuštění tvorby mléka. Britská NHS doplňuje, že kontakt kůže na kůži by měl být možný i po císařském řezu.

Pokud kontakt hned nejde, třeba proto, že miminko potřebuje péči neonatologů, kojení se dá zahájit později. Podle NZIP má v takovém případě matka s pomocí zdravotníků co nejdříve začít mléko odstříkávat, aby se podpořila jeho tvorba. V porodnicích s certifikátem Baby Friendly mají na podporu kojení zaškolený personál a ten vám ukáže polohu i přisátí.

Dobře je také vědět, že novorozenec u vás má zůstat na pokoji ve stejné místnosti, pokud to zdravotní stav dovoluje. Tomu se říká rooming-in. Díky tomu se naučíte rozpoznat jeho signály a můžete kojit tak často, jak dítě potřebuje. Připravovat se můžete už v těhotenství, viz trimestry těhotenství.

Co je mlezivo a stačí?

Prvním mlékem je mlezivo neboli kolostrum. Bývá hustší, často zlatožluté, a vzniká ho jen malé množství. NHS uvádí, že jde o velmi koncentrovanou potravu, takže miminko potřebuje při jednom kojení jen asi lžičku. Obsahuje důležité živiny a obranné látky, které dítě v prvních dnech potřebuje.

Nepřekvapí vás tedy, když z prsu zpočátku skoro nic nevidíte. Malý objem je v pořádku, novorozenecký žaludek je maličký. Mléko se obvykle začne tvořit ve větším množství asi 2 až 4 dny po porodu, prsy se zaplní a zvětší. Čím častěji miminko saje, tím více se mléka tvoří.

Nezapomínejte ani na sebe, jíst a pít budete potřebovat. Připomenout si můžete, co jíst v těhotenství.

Jak se správně přisát? Postup

Dítě se přikládá k prsu, ne prs k dítěti. Podle NZIP je důležitá vzájemná poloha, způsob přisátí i technika sání, a pohodlí obou. NHS popisuje, že hlava a tělo miminka mají být v jedné rovině, aby se mu dobře polykalo. Tento postup krok za krokem vychází z obou zdrojů:

1. Usaďte se pohodlně, uvolněte ramena a paže, podložte si záda a ruce polštářem.
2. Držte miminko blízko k sobě, tváří, bříškem i kolínky k vám. Hlava a tělo jsou v jedné rovině, dítě není schoulené, hlavička je mírně zakloněná.
3. Podepřete hlavičku, ramínka i záda. Mezi vámi a dítětem nesmí být nic, co tlačí nebo překáží, třeba ruka nebo uzel zavinovačky.
4. Veďte nos miminka na úroveň bradavky. Hlavičku nechte lehce zaklonit, aby se horní ret dotkl bradavky a dítě otevřelo pusu dokořán.
5. Ve chvíli, kdy je pusinka široce otevřená, přiložte dítě k prsu tak, aby se prsu dotkla nejdřív brada. Nenaklánějte prs do pusy dítěte.
6. Zkontrolujte přisátí: brada a nos se prsu dotýkají, tváře jsou kulaté, nad horním rtem je vidět více dvorce než pod dolním a pusinka obemyká i část dvorce.
7. Sledujte sání: nejdřív několik rychlých doušků, pak dlouhé pravidelné doušky s polykáním. Dítě nesrká a tváře se mu nevtahují dovnitř.

Kdy přisátí není správné?

Pokud po kojení pozorujete zploštělou nebo nerovnoměrně zmáčknutou bradavku, je to podle NZIP znamení špatné techniky. Bolest nepřetrpívejte, ozvěte se poradkyni, hned jak vás zabolí. Předčasné lahvičky a dudlíky mohou přisátí zhoršit, proto je britská NHS i NZIP v počátcích kojení nedoporučují bez jasného důvodu.

Jak často miminko kojit?

Zpočátku velmi často. NZIP uvádí, že novorozenec může chtít k prsu i 12krát denně a že by počet kojení u výlučně kojeného dítěte neměl klesnout pod 8 za 24 hodin. NHS píše, že v prvních dnech to může být každou 1 až 3 hodiny a že jde o 8 až 12 kojení denně, nebo i více. Pak se kojení ustálí, bývá méně častých, ale delších.

Kojte podle dítěte, ne podle hodin, tedy tzv. kojení na požádání. Hladové dítě bývá neklidné, saje pěstičku, vydává mlaskavé zvuky a otáčí hlavičku za prsem. Nočního kojení se nebojte: NHS uvádí, že v noci se tvoří více hormonu prolaktinu a pomáhá to budovat zásobu mléka.

Častý hlad neznamená, že máte slabé mléko. Dítě se zpočátku dožaduje kojení často i proto, že má malý žaludek, má růstový skok nebo potřebuje blízkost. NZIP uvádí, že růstové spurty nastávají individuálně, často kolem 3. a 6. týdne a 3., 4. a 6. měsíce, ale přesně se to předvídat nedá. Pomůže vám i podpora blízkých, třeba dárek, který skutečně přijde vhod, jak popisuje článek o dárcích pro novorozence.

Poznám, že má miminko dost?

Zpočátku si můžete zapisovat, kdy a jak dlouho miminko saje a kolik má plen. NZIP to doporučuje a údaje můžete probrat s dětským lékařem. Nejvíc vypoví samotné dítě. NHS vyjmenovává znaky, že kojení jde dobře:

• dítě začíná kojení několika rychlými doušky, pak sají dlouze a pravidelně a slyšíte polykání,
• tváře zůstávají kulaté, ne vtažené,
• po kojení působí spokojeně a samo pustí prs,
• prsy jsou po kojení měkčí a bradavka vypadá jako předtím,
• od pátého dne má aspoň 6 těžkých mokrých plen za 24 hodin, v prvních 48 hodinách jen 2 až 3 mokré pleny.

Uvedené počty plen pocházejí z britské NHS, česká doporučení konkrétní počet nestanovují a dítě sleduje váhu a růst dětský lékař na pravidelných prohlídkách. NHS také uvádí, že úbytek hmotnosti v prvních dnech po porodu je normální a že později dítě průběžně přibývá.

Signál	Co obvykle znamená	Na co se zaměřit
Dítě saje pravidelně, slyšíte polykání	mléko dobře teče	tváře zůstávají kulaté, ne vtažené
Po kojení působí spokojeně	nají se, často samo pustí prs	nejde o dokonalou pohodu po každém kojení
Prsy po kojení povolí	dítě mléko odebralo	bradavka není zploštělá ani bílá
Pleny se postupně množí	příjem mléka roste	britská NHS uvádí od pátého dne aspoň 6 těžkých mokrých plen za den
Stolice mění barvu	z černé a husté se po pár dnech stává měkká a žlutá	NHS uvádí změnu asi po 3 dnech
Dítě po počátečním úbytku přibývá	vyvíjí se podle růstových křivek	váhu sleduje dětský lékař, ne domácí váha

Co dělat při potížích s kojením?

Většina potíží se dá řešit, pokud se jimi začnete zabývat včas. NHS doporučuje požádat o pomoc porodní asistentku, zdravotní sestru nebo laktační poradkyni co nejdříve, aby se z drobné věci nestal velký problém. Tabulka je orientační pomůcka, ne diagnóza.

Potíž	Co často pomáhá	Kdy k lékaři nebo poradkyni
Bolavé či popraskané bradavky	zkontrolovat přisátí a polohu, zkusit jiný úchop, nenechat si bolest vysvětlit jako normální	bolest trvá, rána nehojí, objeví se svědění nebo změna vzhledu bradavky: napřed poradkyně, při podezření na infekci lékař
Nalité, tvrdé prsy	kojit častěji a podle dítěte, ručně odstříkat jen tolik, aby se ulevilo, pohodlná podprsenka	prs je horký, zarudlý, objeví se horečka nebo třesavka
Ucpaný mlékovod (bolestivá bulka)	časté kojení z postiženého prsu, volné oblečení bez tlaku, kontrola přisátí	bulka nemizí nebo se zhoršuje, přidají se chřipkové příznaky
Zánět prsu (mastitida)	dál kojit, začínat bolestivým prsem, odpočívat, nic netlačit	bez zlepšení do 12 až 24 hodin nebo pokud je vám hůř: praktický lékař či gynekolog
Obava, že je mléka málo	více přikládat, kontrola přisátí, kůže na kůži, zapisovat plenky a kojení	dítě je klidné jen krátce, málo plenek, nepřibývá: co nejdřív dětský lékař
Dítě se nepřisaje nebo usíná u prsu	klidná poloha, přikládat při prvních signálech hladu, ukázat techniku odborníkovi	dlouhé kojení bez uspokojení, podezření na zkrácenou uzdičku: dětský lékař či poradkyně

Bolavé bradavky

NHS uvádí, že bolavé bradavky vznikají většinou kvůli špatné poloze a přisátí. Proto první krok není mastička, ale kontrola techniky. Pokud bolest přetrvává, objeví se svědění nebo změna vzhledu bradavky, může jít o infekci a patří to k lékaři. Citlivou pokožku neřešte pokusy, o obecné péči o pokožku najdete víc v článku o péči o citlivou pleť. Co smíte na bradavky použít a co ne, ověřte s poradkyní nebo lékařem.

Nalité prsy a ucpaný mlékovod

Nalitý prs je příliš plný mléka, tvrdý, napjatý a bolestivý. Objevuje se v prvních dnech, než se tvorba mléka přizpůsobí dítěti, nebo když dítě kojí méně často, například po zavedení příkrmů. Pomáhá časté kojení a vyprázdnění jen potřebného množství. Ucpaný mlékovod se projeví malou citlivou bulkou, mohou ho způsobit tlak těsné podprsenky nebo popruhu tašky. Frekventované kojení z postiženého prsu pomáhá.

Zánět prsu

Mastitida nastává, když se ucpaný mlékovod nevyřeší. Prs je horký a bolestivý a může vás zachvátit pocit jako při chřipce. NHS radí kojit dál a začínat bolestivým prsem. Pokud nedojde ke zlepšení během 12 až 24 hodin nebo je vám hůř, kontaktujte lékaře, protože mohou být potřeba antibiotika. Neléčený zánět může vést k abscesu. O léky a jejich užívání při kojení se vždy poraďte s lékařem či lékárníkem.

Co když je mléka málo?

Obava z nedostatku mléka je mezi čerstvými maminkami velmi častá, a přitom NHS uvádí, že téměř všechny ženy mléka tvoří dost. Tvorbu podporuje časté přikládání, nabídnutí obou prsů při každém kojení, střídání prsu, kterým začínáte, a kůže na kůži. Doplňování umělým mlékem nebo dudlík v počátcích mohou tvorbu snížit, proto se o dokrmování napřed poraďte s porodní asistentkou či lékařem.

Na tvorbu mléka podle NHS mohou působit také nesprávné přisátí, kouření a alkohol, předchozí operace prsu, nemoc matky či dítěte, úzkost, stres nebo deprese a zkrácená uzdička dítěte. O duševní pohodě čtěte v článku o psychohygieně a duševním zdraví. Pokud dítě nepřibývá nebo je trvale neklidné a málo mokrých plen, nečekejte a obraťte se na dětského lékaře.

Jak jíst a pít při kojení?

Strava kojící matky má být podle NZIP především pestrá: ovoce a zelenina, libové maso, vejce, ryby, mléčné výrobky včetně kysaných. Nemusíte jíst za dva. Strava má být jen asi o pětinu výživnější než u zdravé nekojící ženy. Přísné diety se nedoporučují. Pití by mělo být dostatečné, NZIP uvádí přibližně 2 litry tekutin denně, nejlépe vody či ovocných čajů.

Opatrnost platí u alkoholu, nadměrného kofeinu a kouření. NZIP také uvádí, že některé potraviny, třeba luštěniny, kapustovitá zelenina či cibule, mohou některým dětem způsobit nadýmání, ale není důvod je vyřazovat bez pozorování. Obtíže dítěte mají často jinou příčinu, například techniku kojení. Pokud se podezření na bolest bříška vrací, přečtěte si o tom, bolest bříška u miminka. Doplňky stravy a vitaminy probírejte s lékařem.

Únava patří k začátkům, a návrat k pohybu si naplánujte s lékařem, inspiraci najdete v článku o pohybu v těhotenství. Pokud trvá vyčerpání, závratě nebo bledost, může jít o nedostatek, o němž píše článek o příznacích nedostatku železa. Dlouhodobou únavu, změny nálad nebo potíže s váhou je také dobré probrat s lékařem, protože je může způsobit i porucha štítné žlázy nebo hormonální nerovnováha.

Kdy odstříkávat mléko?

Odstříkávání se hodí, když jste od miminka odloučená, když jsou prsy nepříjemně napjaté, nebo když dítě neumí dobře sát. NHS doporučuje vybrat klidnou chvíli a zkusit nejdřív teplý ručník, sprchu nebo blízkost miminka, což pomáhá spuštění mléka. Mléko lze odstříkat rukou, nebo odsávačkou. Ruční odstříkávání se hodí i při ucpaném mlékovodu.

Odsávačku nastavujte pozvolna, nemá způsobovat modřiny ani zachytávat bradavku. Nádoby a odsávačka musí být čisté a převařené či sterilizované. Podle NZIP je při odloučení po porodu dobré začít s odstříkáváním co nejdříve za pomoci zdravotníků. O skladování odstříkaného mléka se poraďte s poradkyní.

Jaké jsou nejčastější mýty?

O kojení kolují rady, které si odporují a mohou vás zbytečně stresovat. Tady jsou ty nejčastější.

• Mýtus: Časté kojení znamená málo mléka. Podle NZIP a NHS ne. Časté přikládání tvorbu mléka podporuje.
• Mýtus: Dítě se dá překrmit prsem. NHS uvádí, že kojené dítě přejíst nelze a že kojením na požádání nevychováte rozmazlené dítě.
• Mýtus: Kojení musí bolet, než se zvyknete. Bolest je obvykle signál špatného přisátí, který stojí za řešení.
• Mýtus: Při zánětu prsu je třeba přestat kojit. Podle NHS se kojí dál a začíná se bolestivým prsem. Jen náhle nepřestávejte.
• Mýtus: Kdo nekojí, selhala. Dobře míněná výčitka bez opory. Dítě potřebuje milující rodiče a vhodnou výživu, ať už je to kojení, nebo náhradní mléko.

Zeptejte se odborníka a nenechte se zatlačit do pocitu viny. O imunitě dětí a péči v zimě si můžete přečíst v článku o tom, jak podpořit imunitu dětí.

Kdy k poradkyni či lékaři?

Laktační poradkyni stojí za to oslovit, kdykoli si nejste jistá přisátím, kojení bolí nebo máte obavy o množství mléka. Podle NZIP působí v každém kraji několik desítek certifikovaných poradkyň, jejichž seznam vede Laktační liga. Telefonicky můžete problém řešit s odbornicemi na Národní lince kojení, jejíž aktuální kontakt uvádí Laktační liga, a podle NZIP také kdykoli se zdravotníky v porodnici, kde jste rodila. Úhradu poradenství ověřte u své pojišťovny.

K lékaři jděte, pokud se objeví varovné příznaky. Nečekejte, jde-li o:

• horečku, třesavku nebo chřipkové příznaky spolu s horkým a zarudlým prsem,
• bolest prsu nebo bradavky, která neustupuje, svědění či změnu vzhledu bradavky,
• zánět prsu bez zlepšení do 12 až 24 hodin,
• miminko, které nepřibývá, je ospalé a nechce sát, nebo má velmi málo plen,
• dlouhodobý smutek, úzkost nebo beznaděj, které neodcházejí.

Při náhlém zhoršení stavu, třeba při vysoké horečce a výrazné slabosti nebo když je s miminkem zle, volejte tísňovou linku 155. O plánování další péče promluvte s gynekologem, třeba o tom, jaké jsou druhy antikoncepce při kojení.

K těhotenství a prvním týdnům s miminkem patří i další témata. Podrobně rozebíráme, jak poznat poporodní depresi, kdy začít s kyselinou listovou a jaká prenatální vyšetření vás čekají.

Časté otázky

Jak dlouho se doporučuje kojit?

Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit do 2 let věku dítěte nebo podle jeho potřeb i déle, z toho prvních 6 měsíců výlučně. Česká doporučení se k tomu připojují, rozhodnutí je ale vždy na vás.

Co je výlučné kojení?

Dítě dostává jen mateřské mléko a kromě něj pouze doporučené vitaminy a minerály, žádné jiné tekutiny ani potraviny. Podle českého ministerstva trvá asi prvních 6 měsíců.

Kdy poprvé přiložit miminko k prsu?

Co nejdříve po porodu, pokud to zdravotní stav dovolí, nejlépe v kontaktu kůže na kůži. První hodinu po porodu je sací reflex dítěte nejsilnější.

Co je mlezivo?

Je to první mléko, které se tvoří v prvních dnech po porodu. Bývá husté, často zlatožluté, je ho málo, ale pro novorozence stačí a obsahuje důležité živiny a obranné látky.

Kdy se rozteče mléko?

Větší množství mléka se podle britské NHS obvykle objeví asi 2 až 4 dny po porodu. Prsy se zaplní a zvětší, čím častěji miminko saje, tím víc mléka se tvoří.

Jak poznám, že je miminko správně přisáté?

Pusinka je dokořán, brada a nos se dotýkají prsu, tváře jsou kulaté a nad horním rtem je vidět víc dvorce než pod dolním. Kojení by nemělo bolet.

Jak často mám miminko kojit?

Podle potřeb dítěte. U výlučně kojeného dítěte by počet kojení zpočátku neměl klesnout pod 8 za 24 hodin, často jich bývá 8 až 12 i více.

Jak dlouho má trvat jedno kojení?

Každé dítě je jiné, někdo saje krátce a často, jiné delší dobu. Nechte miminko dokončit první prs a pak nabídněte druhý, délku ale nikdy neomezujte hodinami.

Jak poznám, že miminko dostává dost mléka?

Dítě pravidelně saje a polyká, je po kojení spokojené, má dostatek plen a postupně přibývá. Váhu a růst sleduje dětský lékař, domácí váze nevěřte.

Kolik plen má kojené miminko mít?

Britská NHS uvádí, že od pátého dne má dítě aspoň 6 těžkých mokrých plen za 24 hodin. Česká doporučení konkrétní číslo nestanovují, při obavách se zeptejte lékaře.

Co dělat, když mě bolí bradavky?

Nechte zkontrolovat přisátí a polohu, bolest bývá nejčastěji důsledek špatné techniky. Neodkládejte to, ozvěte se poradkyni nebo porodní asistentce.

Co dělat při zánětu prsu?

Podle NHS kojte dál, začínejte bolestivým prsem a odpočívejte. Pokud není lépe do 12 až 24 hodin nebo je vám hůř, kontaktujte lékaře.

Mohu jíst vše, když kojím?

Ano, strava má být pestrá, bez přísných diet. Vyhněte se syrovým vejcím a masu, omezte alkohol a kofein. Pokud dítě reaguje na konkrétní potravinu, zkuste ji vynechat a poraďte se.

Kam se obrátit s problémy s kojením?

Na porodní asistentku, dětského lékaře, certifikovanou laktační poradkyni nebo Národní linku kojení. Při horečce, zánětu prsu nebo úbytku váhy dítěte jděte k lékaři.

Zdroje

• Národní zdravotnický informační portál (NZIP): O kojení úvodem a jak dlouho kojit
• Národní zdravotnický informační portál (NZIP): Jak úspěšně začít a bez problémů dlouhodobě kojit
• Národní zdravotnický informační portál (NZIP): Co by (ne)měla dělat kojící matka
• Britská národní zdravotní služba (NHS): Je moje miminko dostatečně nakojené?
• Britská národní zdravotní služba (NHS): Časté potíže s kojením