Každá má na světě svoji druhou ideální polovinu, říká se. Je to ale vůbec pravda? Co když jsou to jenom hezká slovíčka pro útěchu. Spousta lidí, kteří za sebou mají několik nepříliš úspěšných vztahů, nebo jsou delší dobu sami a marně hledají, to mohou přesně takto vnímat. Kde je tedy pravda? Najde každá žena ve svém životě toho pravého partnera?
- Představa jediného předurčeného člověka je romantická, ale dobrých partnerů může být více.
- Být sama neznamená být osamělá, osamělost je pocit, ne rodinný stav.
- Rozlišujte mezi zásadními hodnotami a seznamem přání, na kterém vztah nestojí.
- Nové lidi potkáte tam, kam chodíte pravidelně a ráda.
- Opakuje-li se vám stejný scénář, může ho pomoci rozplést psycholog.
- Život bez partnera není čekárna, má hodnotu sám o sobě.
Žijeme v naučených vzorcích
K situaci, kdy se žena zasekne v obavách, že ten pravý muž neexistuje, skutečně může dojít, upozorňují na to i psychoterapeuti a psychologové. My lidé se totiž v životě chováme podle určitých vzorců, které získáme v dětství a v průběhu života ve svém okolí, nosíme je v hlavě a nedokážeme se jich zbavit. Můžeme si tak vnutit i určitou představu o partnerovi, která nás omezuje. Doslova a do písmene si tak naprogramujeme hlavu na určitý model chování a jednání. Proto se může stát, že ten pravý, se pohybuje v našem okolí, třeba už delší dobu, jenom my ho nevidíme. Zkrátka se pro něj zablokujeme. Nevnímáme jeho potenciál. Jak z toho ven?
Okolí vás přestane vnímat jako sfingu
Spoustu věcí vnímáme rozumem, což je mnohdy ke škodě věci. Někdy stačí nechat vše volně plynout a nehodnotit svět stylem má dáti, dal, neposuzovat striktně, kdo se ke mně hodí nebo také nehodí. Výsledky mohou být překvapivé. Jde o to nechat rozum rozumem a zapojit vlastní srdce a intuici. Možná jste už pod vlivem tíhy dnešního světa v sobě emoce nadobro pohřbily, máte strach je dávat najevo, aby vám někdo neublížil, abyste si neudělaly ostudu. To je ovšem škoda! Stáváte se tak kusem ledu, který opravdu může čekat na lásku celý život marně. Udělejte první krůček. Radujte se z maličkostí, třeba z toho že kvete kytička. Nechte svůj pocit radosti proběhnout, těšte se z něj, užijte si ho, tak aby to vidělo i vaše okolí. Brzy uvidíte postupné změny. Když se naučíte radovat, dávat najevo emoce, lidé vás přestanou vnímat jako sfingu a ten pravý se objeví.
Zdroj: zena.cz
Existuje vůbec ten pravý?
Myšlenka, že na každého čeká jeden jediný předurčený člověk, je krásná, ale v životě spíš škodí. Kdo jí věří doslova, snadno propadne obavě, že svou jedinou šanci už propásl. Zkušenost párových terapeutů ukazuje něco jiného: dobrý vztah se nenachází hotový, ale vzniká postupně mezi dvěma lidmi, kteří o něj stojí. Lidí, se kterými by to mohlo fungovat, je tedy více než jeden.
To neznamená slevit ze všeho. Znamená to přestat hledat dokonalost a začít si všímat, s kým je vám dobře a kdo je ochoten na vztahu pracovat. Zamilovanost je příjemný začátek, ale dlouhodobě rozhoduje respekt, spolehlivost a schopnost domluvit se. Ty se poznají až časem, ne na první pohled.
Samota není totéž co osamělost
Samota je stav, kdy jste bez společnosti, a může být příjemná i potřebná. Osamělost je bolestný pocit, že vám chybí blízkost a že nikam nepatříte. Dá se zažívat i ve vztahu nebo uprostřed plné místnosti. Rozlišit tyto dvě věci pomáhá pochopit, co vám vlastně schází.
| Samota | Osamělost | |
|---|---|---|
| Co to je | Čas strávený o samotě | Pocit nedostatku blízkosti |
| Jak se prožívá | Často jako klid a odpočinek | Jako smutek, prázdnota, odstup |
| Kdy nastává | Když nejste mezi lidmi | I mezi lidmi nebo ve vztahu |
| Co pomáhá | Využít ji pro sebe | Prohloubit vztahy, které už máte, a hledat nové |
Proti osamělosti nepomáhá jen partner. Chrání před ní přátelé, rodina, kolegové i sousedé, tedy síť vztahů různé hloubky. Kdo vkládá všechna očekávání do budoucího protějšku, klade na něj nárok, který nemůže jeden člověk unést. Starat se o přátelství proto není náhražka, ale základ.
Nároky, očekávání a kompromisy
Ženám, které jsou delší dobu samy, okolí rádo říká, že mají příliš vysoké nároky. Bývá to nespravedlivé, protože mít nároky je v pořádku. Užitečnější je zeptat se, čeho se týkají. Jedna věc jsou hodnoty, na nichž vztah stojí, druhá je seznam vlastností, které se hezky čtou, ale štěstí nezaručí.
- Na čem netrvat: výška, povolání, koníčky, styl oblékání, podobnost s někým z minulosti.
- Na čem trvat: respekt, upřímnost, spolehlivost, podobná představa o dětech a způsobu života.
- Co nepřehlížet: ponižování, kontrolu, lhaní, agresi, závislosti, které dotyčný neřeší.
Opačnou chybou je slevit ze všeho jen proto, aby člověk nebyl sám. Vztah, ve kterém se necítíte bezpečně, osamělost neléčí, ale prohlubuje. K tomuto tématu se vrací článek žít v nešťastném vztahu. A počítejte s tím, že partnera nepředěláte, jak rozebírá text které vlastnosti partnera nezměníte.
Vzorce z minulých vztahů
Původní text zmiňuje naučené vzorce, a právě ty stojí za bližší pohled. Pokud vaše vztahy končí podobně nebo si vybíráte stále stejný typ, nejde o smůlu, ale o stopu, kterou se vyplatí sledovat. Někdo utíká ve chvíli, kdy se vztah stává vážným. Jiný lpí na partnerovi, který zájem neopětuje, a vlídné lidi přehlíží jako nudné.
Zkuste si v klidu odpovědět na několik otázek, nejlépe písemně. Nehledejte viníka, ani v sobě, ani v bývalých partnerech, hledejte opakování. Už samotné pojmenování vzorce často stačí k tomu, abyste se příště zachovala jinak. Přehled obvyklých přešlapů nabízí článek chyby při randění.
- Co měli moji dosavadní partneři společného?
- V jaké fázi se vztahy obvykle začaly kazit?
- Jak jsem na první potíže reagovala já?
- Čeho se ve vztahu bojím nejvíce?
- Co bych příště chtěla udělat jinak?
Kde poznávat nové lidi
Seznámení nepřijde samo, pokud se den co den pohybujete mezi stejnými lidmi. Nejlépe fungují místa, kam chodíte opakovaně a kvůli něčemu, co vás baví. Sportovní oddíl, kurz, sbor, turistický spolek nebo dobrovolnictví dávají příležitost poznat lidi bez tlaku. Hezkým příkladem je tanec, kterému se věnuje článek tancem k porozumění.
Internetové seznamky a organizované akce jsou další rovnocennou cestou a nejsou žádnou ostudou. Jak si mezi nimi vybrat a jak se chovat bezpečně, popisuje text moderní formy seznámení. Řekněte také přátelům, že byste někoho ráda poznala, doporučení od známých bývá spolehlivé. A nevylučujte předem lidi z jiného města, zkušenosti shrnuje článek láska na dálku.
Jak být otevřenější vůči lidem
Otevřenost není vrozená vlastnost, dá se trénovat po malých krocích. Začněte tím, že prodloužíte běžné rozhovory o jednu větu, s kolegyní, sousedem nebo prodavačkou. Položte otázku, přidejte něco o sobě, udržte oční kontakt. Nejde o to okouzlit, ale zvyknout si na kontakt s lidmi, od kterých nic nečekáte.
Odmítnutí k seznamování patří a neříká nic o vaší hodnotě. Nezájem jednoho člověka není verdikt, jen informace, že vy dva k sobě nepatříte. S každou další zkušeností bolí o něco méně. Jistotu ve vlastním úsudku posiluje i schopnost přijmout zpětnou vazbu, o níž píšeme v článku konstruktivní kritika a sebevědomí.
Kdy pomůže psycholog
Vyhledat odborníka není známkou selhání, ale rozumný krok ve chvíli, kdy si sama nevíte rady. Psycholog nebo psychoterapeut vám partnera nenajde, pomůže vám však porozumět tomu, co se ve vašich vztazích opakuje. Užitečný bývá i tehdy, když seznamování brání silná úzkost z lidí nebo strach z blízkosti. Výběr terapeuta je osobní věc a je v pořádku zkusit více než jednoho.
- Smutek nebo prázdnota trvají týdny a zasahují do práce, spánku či chuti k jídlu.
- Bolestný rozchod nebo ztráta vás ani po delší době nepouští dál.
- Máte za sebou vztah, ve kterém jste zažívala ponižování nebo násilí.
- Vyhýbáte se lidem, přestože po kontaktu toužíte.
- Objevují se myšlenky, že nic nemá smysl.
Pokud na vás doléhá beznaděj nebo se objevují myšlenky na sebepoškození, neodkládejte pomoc a obraťte se na praktického lékaře, psychiatra nebo linku důvěry. Běžnou každodenní péči o psychiku popisuje článek psychohygiena. Pravidelný spánek, pohyb a kontakt s lidmi nejsou klišé, ale základ, na kterém se dá stavět. Bez něj se hledání partnera snadno změní ve zdroj dalšího tlaku.
Dobrý život i bez partnera
Čekání na vztah svádí k odkládání: na cestu pojedu, až budu mít s kým, byt si zařídím, až nebudu sama. Takové čekání ubírá roky, které se nevrátí. Žijte naplno už teď, cestujte, učte se nové věci, pečujte o přátelství. Odvahu vyrazit na cesty bez doprovodu dodá článek proč by měly ženy cestovat samy.
Spokojený člověk je navíc pro okolí přitažlivější než ten, kdo dává najevo, že mu něco zoufale chybí. To ale není hlavní důvod. Hlavní je, že váš život má hodnotu sám o sobě, ať v něm partner bude, nebo ne. Až někoho potkáte, vyplatí se začít pomalu a poctivě, jak radí text budujte vztah na důvěře.
Časté otázky
Má opravdu každý svou druhou polovinu?
Představa jediného předurčeného partnera je spíše romantický obraz. Dobrý vztah může vzniknout s více lidmi, rozhoduje ochota obou na něm pracovat.
Jaký je rozdíl mezi samotou a osamělostí?
Samota je stav bez společnosti a může být příjemná. Osamělost je bolestný pocit chybějící blízkosti, který lze zažívat i mezi lidmi nebo ve vztahu.
Mám slevit ze svých nároků?
Ze zásadních hodnot, jako je respekt a upřímnost, slevovat nemusíte. Zkuste ale přehodnotit požadavky na vzhled, povolání nebo zájmy, na kterých vztah nestojí.
Proč si vybírám pořád stejný typ partnerů?
Často jde o naučený vzorec, který si člověk nese z rodiny nebo z dřívějších vztahů. Pomůže ho pojmenovat, případně probrat s psychologem.
Kde mohu potkat nové lidi?
Na místech, kam chodíte pravidelně kvůli společnému zájmu, například v kurzech, sportovních oddílech nebo spolcích. Další možností jsou seznamky a doporučení přátel.
Kdy má smysl jít k psychologovi?
Když smutek a osamělost trvají dlouho a zasahují do běžného života, když se vám opakuje stejný vztahový scénář nebo když vás brzdí úzkost z lidí.
Je v pořádku žít bez partnera?
Ano. Spokojený život nestojí jen na partnerském vztahu, velkou roli hrají přátelé, rodina, práce a zájmy, které vás naplňují.
