Kyselina mléčná je jemnější z dvojice nejrozšířenějších AHA kyselin v kosmetice: odstraňuje odumřelé buňky z povrchu pleti a zároveň pomáhá kůži držet vodu. Patří do stejné rodiny jako kyselina glykolová, má ale větší molekulu a podle odborné literatury pleť dráždí méně. Proto se často doporučuje suché a citlivější pleti nebo těm, kdo s kyselinami teprve začínají. Níže najdete, jak působí, jaké koncentrace a pH považují odborné orgány za bezpečné a proč s ní patří na den ochrana před sluncem.
- Kyselina mléčná je alfa hydroxykyselina (AHA), kterou tělo samo vytváří a která vzniká i kvašením, například v kysaném mléce.
- Na pleti uvolňuje odumřelé buňky a jako součást přirozeného hydratačního faktoru kůže pomáhá vázat vodu.
- Ve studii zvyšovala její L forma množství ceramidů v nejsvrchnější vrstvě kůže.
- Americká komise CIR považuje za bezpečné přípravky do 10 % a s pH alespoň 3,5, evropský výbor SCCNFP z opatrnosti doporučil přísnější hranici.
- Kůže je po AHA citlivější na slunce, ochrana platí po celou dobu používání a ještě týden poté.
- Hodí se i na suchou kůži těla a keratosis pilaris, kde je běžnou složkou krémů.
Co je kyselina mléčná?
Chemicky jde o jednoduchou organickou kyselinu se vzorcem C3H6O3. Na svém alfa uhlíku nese hydroxylovou skupinu, a proto se řadí mezi alfa hydroxykyseliny, zkráceně AHA. Americký úřad FDA ji spolu s kyselinou glykolovou uvádí jako nejčastější AHA v kosmetice. Další zástupci, se kterými se na obalech setkáte, jsou například kyselina citronová nebo mandlová. Celou skupinu rozebírá přehled AHA kyselin v kosmetice, tady se soustředíme jen na tu mléčnou.
Odkud se bere
Přehledová práce v časopise Molecules popisuje kyselinu mléčnou jako přirozeně se vyskytující látku, kterou najdeme v řadě potravin a mimo jiné v kysaném mléce. Vzniká kvašením cukrů a malé množství si vytváří i lidské tělo. Na etiketě kosmetiky ji najdete jako lactic acid, její soli jako sodium lactate nebo ammonium lactate.
Dvě formy: L a D
Molekula existuje ve dvou zrcadlových podobách. Forma L(+) se vyskytuje v lidském těle a vzniká kvašením, synteticky vyrobená kyselina bývá směsí L a D v poměru půl na půl. Ve studii publikované v Archives of Dermatological Research měla nejsilnější účinek na tvorbu ceramidů v kůži právě L forma, směs působila slaběji a samotná D forma neměla měřitelný účinek.
Čím se liší od kyseliny glykolové?
Kyselina glykolová je nejmenší z AHA, mléčná je o kousek větší a kyselina mandlová ještě výrazně větší. Podle přehledové práce v Molecules je mléčná méně dráždivá než glykolová. Kdo snáší kyseliny dobře, může sáhnout po silnější kyselině glykolové, citlivější pleť obvykle začíná u mléčné. Molekulové hmotnosti podle databáze PubChem ukazuje tabulka.
| Kyselina | Molekulová hmotnost (g/mol) | Co o ní víme |
|---|---|---|
| Glykolová | 76,05 | nejmenší z trojice, spolu s mléčnou nejčastější AHA v kosmetice |
| Mléčná | 90,08 | méně dráždivá než glykolová, součást přirozeného hydratačního faktoru kůže |
| Mandlová | 152,15 | největší molekula z této trojice |
Jak působí na pleť?
Exfoliace bez drhnutí
Na rozdíl od mechanického peelingu se zrníčky nepůsobí kyselina třením. Rozpouští vazby mezi buňkami v nejsvrchnější vrstvě kůže, které se pak odlupují rovnoměrněji. Výsledkem je hladší povrch a jemnější textura. Silnější účinek ale znamená i vyšší riziko podráždění.
Hydratace a přirozený hydratační faktor
Nejsvrchnější vrstva kůže obsahuje takzvaný přirozený hydratační faktor, zkráceně NMF. Je to směs látek rozpustných ve vodě, které na sebe vodu vážou, a tahle kyselina spolu s ureou a kyselinou pyrrolidonkarboxylovou do ní patří. Americká akademie dermatologie ji proto uvádí mezi složkami krémů, které suché kůži dodávají vlhkost a pomáhají obnovit její ochrannou bariéru. Další tipy najdete v článku o tom, jak pečovat o suchou pokožku.
Ceramidy a kožní bariéra
Zajímavý výsledek přinesla studie skupiny Rawlingse a kolegů. Mléko s L formou kyseliny mléčné zvýšilo množství ceramidů v nejsvrchnější vrstvě kůže o 48 %, směs obou forem o 25 % a samotná D forma nepůsobila. S tím šlo ruku v ruce zlepšení bariérové funkce a větší odolnost kůže vůči vysušování. Ceramidy patří k tukům, ze kterých se skládá ochranná bariéra kůže. Jde ovšem o jednu práci z průmyslového výzkumu.
Co ukázaly studie na jemné vrásky
Ve studii publikované v Journal of the American Academy of Dermatology se přípravky s 5 % a 12 % kyseliny mléčné nanášely dvakrát denně po dobu tří měsíců. Vyšší koncentrace zpevnila a zesílila pokožku i hlubší vrstvu kůže, pleť byla hladší a jemné linky méně viditelné. Při 5 % se změny projevily jen na povrchu a ve svrchní vrstvě. Jde tedy o měsíce pravidelného používání, ne o zázrak přes noc.
Jaká koncentrace a pH?
Americký pohled: CIR a FDA
Nezávislá komise Cosmetic Ingredient Review dospěla k závěru, že přípravky s kyselinou glykolovou nebo mléčnou jsou pro spotřebitele bezpečné, pokud koncentrace AHA nepřesahuje 10 %, pH hotového výrobku je alespoň 3,5 a přípravek buď chrání před sluncem, nebo vybízí k denní ochraně. Úřad FDA tyto podmínky na svých stránkách cituje. Pro domácí použití je to tedy horní hranice, ne doporučená výchozí dávka.
Evropský pohled: SCCNFP
Evropský vědecký výbor pro kosmetické přípravky SCCNFP ve svém aktualizovaném stanovisku k AHA uvedl, že k úplnému posouzení bezpečnosti chybějí data. Z principu předběžné opatrnosti proto navrhl pro kyselinu mléčnou nejvýš 2,5 % při pH alespoň 5,0 a pro glykolovou nejvýš 4 % při pH alespoň 3,8. K tomu doporučil upozornit spotřebitele, aby se přípravek nedostal do očí a aby se během používání chránili před UV zářením.
Evropský výbor výslovně uvedl, že předložená data nestačila a že pro citlivost na slunce se z nich nepodařilo určit bezpečnou hranici. Pro praxi z toho plyne jednoduché pravidlo: začněte nízkou koncentrací, sledujte, jak pleť reaguje, a s vyšším procentem nebo nižším pH zacházejte opatrně a vždy s ochranou před sluncem.
Proč s ní patří na den ochrana před sluncem?
Pravidelné používání AHA zvyšuje citlivost kůže na ultrafialové záření. FDA popisuje výzkum, ve kterém se po čtyřech týdnech nanášení AHA zvýšila náchylnost k zarudnutí po UV o 18 % a poškození kožních buněk vlivem UV se v průměru zhruba zdvojnásobilo, i když mezi lidmi byly velké rozdíly. Účinek je vratný. Týden po vysazení už vědci mezi ošetřenou a neošetřenou kůží rozdíl nenašli.
Jak se chránit
FDA doporučuje, aby přípravky s AHA nesly upozornění na zvýšené riziko spálení. Po dobu používání a ještě týden po jeho skončení se má používat opalovací krém, ochranné oblečení a omezit pobyt na slunci. Kyselinu mléčnou je proto praktické nanášet večer a ráno sáhnout po krému s ochranným faktorem.
Pro koho se hodí?
Suchá a zhrublá pleť
Suchá pleť často trpí dvojím problémem: na povrchu se hromadí odumřelé buňky a zároveň chybí voda. Tahle kyselina řeší obojí najednou, proto ji dermatologové zmiňují mezi složkami hydratačních krémů. U suché pleti se vyplatí sáhnout spíš po krému nebo mléku než po peelingovém toniku s vysokým obsahem kyseliny.
Citlivá pleť
Pro citlivější pleť je kyselina mléčná rozumnou volbou mezi AHA, protože podle odborné literatury dráždí méně než glykolová. Méně dráždivá ale neznamená nedráždivá. Pálení, štípání a zarudnutí patří k nejčastějším nežádoucím účinkům i u přípravků s laktátem. Citlivá pleť by měla začít nízkou koncentrací, nanášet přípravek jen několikrát týdně a každou novinku nejdřív vyzkoušet na malém místě. Při zarudnutí, které neodezní, je lepší přestat.
Kůže na těle a keratosis pilaris
Keratosis pilaris se projevuje drobnými drsnými pupínky, nejčastěji na pažích a stehnech. Americká akademie dermatologie uvádí kyselinu mléčnou mezi složkami hydratačních krémů i přípravků, které odstraňují odumřelé buňky. Krém doporučuje nanášet dvakrát až třikrát denně do pěti minut po koupeli, dokud je kůže vlhká. Léčba podle ní není nutná, protože u mnoha lidí se potíže časem samy zmírní. V USA se navíc pro velmi suchou šupinatou kůži a ichtyózu předepisuje mléko s 12 % amonium laktátu.
Jak s ní začít
Nejčastější chyba je začít moc zostra: vyšší koncentrací, každý den a spolu s dalšími novými přípravky. Americká akademie dermatologie radí začínat jedním přípravkem, protože několik účinných látek najednou pleť snadno podráždí a vrásky pak vypadají hůř. Další účinné přípravky proto přidávejte postupně, až když víte, jak pleť snáší ten první. Následující postup vám pomůže začít bezpečně:
- Vyberte nízkou koncentraci a krémovou nebo mléčnou formu, zvlášť u suché a citlivé pleti.
- Udělejte test: dvakrát denně po dobu sedmi až deseti dnů naneste přípravek na místo velikosti mince na vnitřní straně paže.
- Začněte dvakrát až třikrát týdně, večer na čistou pleť.
- Vyhněte se okolí očí a rtům, kde je kůže nejtenčí.
- Ráno vždy naneste ochranu před sluncem a pokračujte s ní ještě týden po vysazení.
- Výsledek hodnoťte nejdřív po šesti týdnech, u některých přípravků to trvá až tři měsíce.
Kdy k dermatologovi
Domácí péče s kyselinou mléčnou je vhodná pro běžnou suchou nebo zhrublou kůži. K dermatologovi se objednejte, když je kůže výrazně suchá, praská, svědí nebo se šupinatí a krémy nepomáhají. Americká akademie dermatologie upozorňuje, že neléčená suchá kůže zvyšuje riziko infekce a trvale svědivých ztluštělých míst. U keratosis pilaris doporučuje dát lékaři vědět, pokud se po čtyřech až šesti týdnech léčby nic nezlepšilo.
Časté otázky
Na co je kyselina mléčná dobrá?
Jemně odstraňuje odumřelé buňky z povrchu pleti a zároveň pomáhá kůži vázat vodu. Hodí se proto na suchou, zhrublou a matnou pleť i na drsnou kůži na těle.
Je vhodná pro citlivou pleť?
Mezi AHA kyselinami patří k jemnějším, podle odborné literatury dráždí méně než glykolová. I tak začněte nízkou koncentrací, několikrát týdně a po testu na malém místě kůže.
Jakou koncentraci zvolit na doma?
Americká komise CIR považuje za bezpečné přípravky do 10 % s pH alespoň 3,5, evropský výbor SCCNFP z opatrnosti navrhl nejvýš 2,5 % při pH alespoň 5,0. Začátečníkům a citlivé pleti dává smysl začít u nižších hodnot.
Můžu ji používat přes den?
Můžete, ale kůže je po AHA citlivější na slunce. Proto je praktičtější nanášet ji večer a ráno vždy použít ochranu před sluncem, a to ještě týden po skončení používání.
Pomáhá na keratosis pilaris?
Americká akademie dermatologie ji uvádí mezi běžnými složkami krémů na keratosis pilaris. Krém se nanáší pravidelně na vlhkou kůži po koupeli, a pokud se po čtyřech až šesti týdnech nic nezlepší, je dobré poradit se s dermatologem.
Za jak dlouho uvidím výsledky?
Hydratační krém může pleť vyhladit už během několika dnů, většina přípravků proti stárnutí pleti ale potřebuje nejméně šest týdnů a někdy až tři měsíce. Ve studii s 12 % koncentrací se změny hodnotily po třech měsících pravidelného používání.
Ještě jemnější volbou pro citlivou pleť bývá kyselina laktobionová, která vzniká oxidací laktózy.
Zdroje
- Alpha Hydroxy Acids, FDA (fda.gov), Stanovisko SCCNFP k bezpečnosti AHA (ec.europa.eu), Léčba keratosis pilaris, AAD (aad.org)
Ještě o stupeň jemnější exfoliaci nabízejí kyseliny ze skupiny PHA; co o polyhydroxykyselinách víme a pro koho se hodí, rozebíráme zvlášť.
