Kyselina laktobionová: účinky na pleť a studie

Kyselina laktobionová je jemná exfoliační látka vyrobená z mléčného cukru laktózy, která pleť zároveň zvlhčuje a chrání před oxidací. Odborná literatura ji řadí mezi takzvané bionové kyseliny, tedy podskupinu polyhydroxykyselin, kterým se zkráceně říká PHA. Od klasických ovocných kyselin se liší hlavně tím, že méně štípe a pálí, a proto se objevuje v péči o citlivou a zralou pleť i v salonních peelingech. V článku najdete, jak působí, co o ní říkají studie u lidí, jak se liší od glukonolaktonu a kdy je lepší poradit se s dermatologem.

Ve zkratce

  • Vzniká oxidací laktózy. Molekula se skládá z galaktózy navázané na kyselinu glukonovou.
  • Patří mezi bionové kyseliny, které odborníci počítají k polyhydroxykyselinám (PHA).
  • Má osm hydroxylových skupin, proto silně váže vodu a funguje jako humektant.
  • Působí jako antioxidant, z části díky tomu, že váže kovy včetně železa.
  • Studie u lidí jsou malé, desítky žen, a část z nich financoval výrobce kosmetiky.
  • Není to lék. Rosaceu ani atopický ekzém neléčí, u těchto potíží rozhoduje dermatolog.

Co je kyselina laktobionová a z čeho vzniká?

Chemicky jde o sloučeninu odvozenou od laktózy, tedy cukru, který je přirozeně v mléce. Při výrobě se oxiduje část molekuly laktózy, konkrétně glukózová jednotka, a z ní vznikne kyselina glukonová. Na ni zůstává navázaná galaktóza. Přehledový článek v odborném časopise Molecules popisuje výrobu chemickou cestou pomocí katalyzátorů, ale i biologickou, kdy oxidaci obstarávají bakterie nebo enzymy. Výsledkem je bílý prášek, který snadno rozpouští voda a který přitahuje vlhkost.

Proč se jí říká bionová kyselina a kde ještě slouží

Kyselina glukonová sama o sobě patří mezi polyhydroxykyseliny, protože nese několik hydroxylových skupin. Když se na ni naváže ještě cukerná jednotka, v tomto případě galaktóza, vznikne bionová kyselina. Na obalu kosmetiky ji najdete pod mezinárodním názvem Lactobionic Acid. Mimo kosmetiku je laktobionát jednou z hlavních složek roztoků, ve kterých se uchovávají orgány před transplantací. Lékaři na něm oceňují právě schopnost vázat železo a tlumit poškození tkání kyslíkovými radikály. Stejná vlastnost později zaujala i výzkumníky v kosmetice.

Jak působí na pleť?

Jemná exfoliace

Laktobionová kyselina uvolňuje vazby mezi buňkami rohové vrstvy podobně jako klasické kyseliny alfa hydroxy, jen pomaleji. Přehled v Molecules uvádí, že polyhydroxykyseliny pronikají do kůže pomaleji a působí povrchověji, a proto jsou šetrnější. Zakladatelé výzkumu hydroxykyselin v časopise Clinics in Dermatology shrnují, že PHA a bionové kyseliny nabízejí přínosy ovocných kyselin bez typického podráždění.

Zvlhčení a hydrofilm

Osm hydroxylových skupin v jedné molekule znamená osm míst, kde se může navázat voda. Proto se o ní mluví jako o silném humektantu, tedy látce, která do pokožky přitahuje vlhkost. Autoři studie z časopisu Cosmetic Dermatology popisují, že na kůži vytváří tenký film, který přípravku dává příjemný pocit při nanášení. Polský přehled v International Journal of Dermatology k tomu dodává, že při používání zůstává zachovaná celistvost kožní bariéry, což je pro suchou pleť podstatné.

Antioxidant a vazba železa

Antioxidační účinek souvisí z velké části se schopností vázat kovové ionty. Volné železo v tkáních pomáhá vzniku agresivních kyslíkových radikálů a laktobionát ho dokáže navázat. Laboratorní práce srbských farmaceutů potvrdila, že látka zachytává volné radikály v roztoku i v krémovém základu. Studie z transplantační medicíny navíc ukazují, že tlumí matrixové metaloproteinázy, enzymy rozkládající kolagen. U lidské pleti jde zatím o dílčí pozorování.

Jak se liší od glukonolaktonu a AHA kyselin?

Glukonolakton je nejznámější zástupce polyhydroxykyselin a v kosmetice se často kombinuje právě s laktobionovou kyselinou. Obě látky podle přehledu z Clinics in Dermatology poskytují podobné přínosy jako AHA kyseliny, ale bez štípání a pálení. Rozdíl je ve stavbě: glukonolakton je jednodušší molekula, laktobionová kyselina nese navíc cukernou jednotku, a patří proto do podskupiny bionových kyselin. Podrobnější srovnání celé skupiny najdete v článku o tom, jak fungují PHA kyseliny a pro koho se hodí.

Proti kyselině glykolové a mléčné

Kyselina glykolová je podle stejného přehledu nejpoužívanější hydroxykyselinou vůbec. Má malou molekulu, rychle proniká a působí výrazněji, ale snáz podráždí. Americký úřad FDA u kosmetiky s AHA kyselinami upozorňuje, že zvyšuje citlivost kůže na slunce, a doporučuje používat ochranný krém ještě týden po skončení. Jak se jednotlivé ovocné kyseliny liší, shrnuje přehled AHA kyselin v kosmetice.

Látka Skupina Hlavní účinky Snášenlivost
Kyselina laktobionová bionová kyselina, podskupina PHA jemná exfoliace, silné zvlhčení, antioxidant, vazba kovů popisována jako šetrná i k citlivé pleti
Glukonolakton polyhydroxykyselina (PHA) jemná exfoliace, zvlhčení, antioxidant popisován jako šetrný i k citlivé pleti
Kyselina glykolová alfa hydroxykyselina (AHA) výraznější exfoliace, zjemnění povrchu častěji štípe, zvyšuje citlivost na slunce

Co ukázaly studie u lidí?

Klinických prací je málo a všechny jsou malé. Většina pochází ze dvou zdrojů: od autorů spojených s americkým výrobcem kosmetiky a z polských kosmetologických pracovišť, která zkoumají salonní peelingy. Velké zaslepené studie s placebem, které by spolehlivě porovnaly laktobionovou kyselinu s jinými látkami, jsme nenašli. Berte je jako náznaky, ne důkaz.

Krém s osmi procenty

Ve studii publikované v časopise Cosmetic Dermatology nanášelo 31 žen ve věku 39 až 60 let krém s osmi procenty kyseliny dvakrát denně na obličej po dobu dvanácti týdnů. Hodnotitel zaznamenal zlepšení jemných vrásek, drsnosti i nerovnoměrné pigmentace a průměrné skóre podráždění se nezvýšilo. Studii ovšem financoval výrobce a dvě ze tří autorek byly jeho zaměstnankyněmi. Kontrolní skupina na obličeji chyběla, neošetřené zůstalo jen jedno předloktí.

Peelingy ve vyšších koncentracích

Polská studie na deseti lidech ve věku 26 až 73 let porovnávala peeling s deseti a třiceti procenty. Po osmi týdenních ošetřeních se zlepšila hydratace u obou koncentrací a rozdíl mezi nimi se neprokázal. Jiná práce stejného týmu na dvaceti ženách testovala peeling s dvaceti procenty, samotný i v kombinaci s mikrodermabrazí. Hydratace a pružnost se zlepšily u obou postupů, kombinace měla na zvlhčení o něco větší účinek.

Největší dosavadní práce z polského časopisu Journal of Clinical Medicine zahrnula 180 žen ve dvou věkových skupinách, 30 až 40 a 50 až 60 let. Šedesát z nich podstoupilo pět týdenních peelingů se čtyřiceti procenty laktobionové kyseliny, šedesát stejnou sérii s kyselinou mandlovou a zbytek používal jen hydratační krém. U mladší skupiny se hydratace a pružnost zlepšily po obou kyselinách. U starší skupiny se hydratace zvýšila jen po kyselině laktobionové, a proto ji autoři doporučují spíš pro zralou pleť.

Peeling u odborníka, nebo domácí kosmetika?

V domácí péči se laktobionová kyselina ve studiích zkoumala v nízkých koncentracích. Šlo o krém s pěti procenty na noc, emulzi s deseti procenty nebo zmíněný krém s osmi procenty. Peelingy s dvaceti až čtyřiceti procenty prováděli ve studiích kosmetologové v sériích po týdnu. Nejde jen o koncentraci, ale i o kyselost přípravku: peeling ve velké polské studii měl pH 1,9. Takový přípravek patří do rukou odborníka.

Kdy se peeling ve studiích nedělal

Vylučující kritéria velké polské studie jsou dobrým vodítkem. Peeling nedostaly ženy těhotné a kojící, ty s atopickou dermatitidou, aktivní infekcí kůže, čerstvými jizvami, porušenou pokožkou, s užíváním retinoidů ústy v posledním půlroce nebo po operaci obličeje. Vyřazeny byly i ženy se spálenou nebo nadměrně opálenou kůží a s podezřelými znaménky. Týká se vás něco z toho? Peeling nejdřív proberte s dermatologem.

Je vhodná pro citlivou pleť, rosaceu a atopii?

Citlivá pleť je hlavní důvod, proč se o bionových kyselinách vůbec mluví. Přehled v Clinics in Dermatology je označuje za vhodné pro citlivou pleť, rosaceu a pro péči po kosmetických zákrocích. Polský přehled zmiňuje i pleť se sklonem k rozšířeným žilkám. Závěry ale stojí hlavně na malých studiích. Pokud hledáte obecné rady, jak s reaktivní pokožkou zacházet, podívejte se na článek o tom, jak pečovat o citlivou pleť.

Opatrně u rosacey a ekzému

Rosacea i atopická dermatitida jsou kožní onemocnění, ne typ pleti. Kosmetika je neléčí, nanejvýš doplní péči, kterou odsouhlasí lékař. Velká polská studie lidi s atopickou dermatitidou přímo vyřadila, takže o jejich snášenlivosti peelingu nic neříká. K dermatologovi patří trvalé zarudnutí, pálení, pupínky ve středu obličeje, svědivá ložiska ekzému nebo jakákoli reakce, která po vysazení přípravku do několika dnů neodezní.

Slunce a fotosenzitivita

Autoři polské studie uvádějí, že laktobionová kyselina nemá fototoxické ani fotosenzibilizující účinky a dá se používat celoročně. Samostatnou studii, která by citlivost pleti na UV záření po ní přímo měřila, jsme však nedohledali. Účastnice studií se slunci vyhýbaly nebo používaly opalovací krém. Rozumné je proto ráno nanášet ochranný faktor, zvlášť po salonním peelingu.

Pro koho se hodí a pro koho ne

Podle dostupných studií má smysl hlavně pro suchou, zralou a citlivější pleť, která klasické ovocné kyseliny špatně snáší, ale přesto chce jemnou exfoliaci a víc vláčnosti. Nehodí se tam, kde čekáte rychlý výrazný výsledek, ani jako náhrada léčby akné, rosacey nebo ekzému.

Šest pravidel pro bezpečné používání

  1. Začněte přípravkem s nízkou koncentrací a nanášejte ho nejprve obden, ne hned dvakrát denně.
  2. Nový přípravek vyzkoušejte na malém místě, například na krku za uchem, a pár dní sledujte reakci.
  3. Ráno používejte opalovací krém, zvlášť pokud kyselinu kombinujete s AHA nebo retinolem.
  4. Silný peeling s desítkami procent si nechte udělat u kosmetoložky nebo dermatologa, ne doma.
  5. Rosaceu, atopický ekzém a vleklé akné řešte nejdřív s dermatologem, kosmetika je až doplněk.

Časté otázky

Co dělá kyselina laktobionová s pletí?

Jemně uvolňuje odumřelé buňky z povrchu pokožky, váže vodu a působí jako antioxidant. Pleť po ní bývá hladší a vláčnější, výsledky ale pocházejí z malých studií, takže se na zázraky nenastavujte.

Je laktobionová kyselina AHA, nebo PHA?

Odborníci ji řadí mezi bionové kyseliny, které jsou podskupinou polyhydroxykyselin, tedy PHA. Některé studie ji ale označují za novou generaci AHA, protože působí podobně. Pro praxi je důležité hlavně to, že bývá šetrnější než klasická kyselina glykolová.

Mohu ji používat, když mám citlivou pleť?

Odborné přehledy ji za vhodnou pro citlivou pleť považují, protože méně štípe a pálí než ovocné kyseliny. Přesto začněte pomalu a s nízkou koncentrací. Pokud máte rosaceu nebo ekzém, poraďte se nejdřív s dermatologem.

Jaký je rozdíl mezi laktobionovou kyselinou a glukonolaktonem?

Obě patří do stejné rodiny jemných kyselin a mají podobné účinky. Laktobionová kyselina má navíc navázanou cukernou jednotku, a je proto větší molekulou. V kosmetice se často kombinují v jednom přípravku.

Zvyšuje citlivost pleti na slunce?

Autoři jedné studie uvádějí, že fotosenzibilizující účinek nemá, přímé měření citlivosti na UV jsme ale nenašli. Opalovací krém je proto rozumný, zvlášť po salonním peelingu nebo v kombinaci s jinými kyselinami.

Mohu peeling s laktobionovou kyselinou podstoupit v těhotenství?

Ve velké polské studii byly těhotné a kojící ženy z peelingu vyřazené, takže o bezpečnosti v tomto období studie nic neříkají. Než si peeling objednáte, poraďte se s gynekologem nebo dermatologem.

Pro hydrataci bez exfoliace se k ní dá přidat i kyselina polyglutamová, která na pleti tvoří tenký film.

Zdroje

Související příspěvky