Merino vlna je vlna z ovcí plemene merino, jejíž vlákno je výrazně tenčí než u běžné ovčí vlny, a proto na kůži obvykle nekouše a dá se nosit i jako spodní vrstva. O tom, jak bude svetr nebo tričko příjemné, rozhoduje hlavně průměr vlákna v mikronech, ne samotné slovo merino na visačce. V tomto přehledu najdete, odkud plemeno pochází, co znamenají označení superfine a ultrafine, co ukázaly studie u lidí s ekzémem a co je na tvrzeních o termoregulaci a pachu pravda.
- Merino je plemeno ovcí, které vzniklo na Pyrenejském poloostrově a dnes se chová hlavně v Austrálii, na Novém Zélandu a v Jižní Africe.
- Jemnost se měří v mikronech. Čím tenčí vlákno, tím méně vlna kouše.
- Kousání způsobují hlavně hrubá vlákna kolem 30 mikronů a víc, ne alergie na vlnu.
- Ve studiích u dětí i dospělých s ekzémem se oblečení z jemného merina snášelo dobře. Studie financoval vlnařský průmysl.
- Vlna pohlcuje vodní páru a v pokusu s propocenými látkami páchla méně než polyester.
- Certifikace RWS a ZQ mulesing nepřipouštějí.
Co je merino vlna a odkud pochází?
Plemeno ze Španělska
Merino je plemeno ovce domácí chované kvůli jemné vlně. Vzniklo na Pyrenejském poloostrově, tedy na území dnešního Španělska a Portugalska, a o jeho přesném původu se historici dodnes přou. Jisté je, že Španělsko si merino po několik staletí střežilo jako monopol a vývoz zvířat omezovalo. Organizace FAO ve svém popisu plemen označuje španělské merino za předka všech merinových ovcí na světě.
Jak se merino rozšířilo do světa
Zlom přišel v roce 1786, kdy španělské královské stádo putovalo do Francie na statek Ludvíka XVI. v Rambouillet. Z něj vzniklo francouzské plemeno rambouillet. Merino se pak rozšířilo do Jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland, odkud dnes pochází velká část jemné vlny na oblečení.
Jak jemné je merino a co znamenají mikrony?
Jemnost vlny se udává jako průměrný průměr vlákna v mikronech, tedy v tisícinách milimetru. Pro představu: americký zákon o značení vlněných výrobků dovoluje nazvat kašmírem jen vlákno s průměrem nejvýš 19 mikronů. Jemné merino se pohybuje v podobném pásmu.
Superfine, ultrafine a další označení
Označení superfine se podle většiny oborových přehledů používá pro merino zhruba do 18,5 mikronu. U ještě jemnějšího ultrafine se zdroje v přesné hranici rozcházejí, proto ji tu neuvádíme. Různé značky je tedy mohou chápat různě. Spolehlivější je číslo v mikronech, pokud ho výrobce uvádí na visačce nebo ve specifikaci.
Proč na průměru záleží
Průměr vlákna rozhoduje o tom, jak je látka na kůži příjemná, jak měkce splývá a jak rychle se opotřebuje. Tenčí vlákno se snadněji ohne, když se o kůži opře, a proto méně píchá. Proto výrobci na spodní vrstvy a trička nošená přímo na těle volí co nejjemnější merino a ve studiích u lidí s citlivou kůží se pracovalo s vláknem kolem 17,5 mikronu. Silnější vlna se uplatní tam, kde se nedotýká kůže.
Proč merino méně kouše?
Hrubá vlákna kolem 30 mikronů
Pocit kousání u vlny nevzniká alergií, ale mechanicky. Konce silných vláken se při kontaktu s kůží neohnou a dráždí nervová zakončení. Přehledová práce Zallmannové a kolegů v časopise Acta Dermato-Venereologica, která prošla literaturu za zhruba sto let, spojuje podráždění s vlákny o průměru přibližně 30 až 32 mikronů a víc. Jemné merino podle autorů takové podráždění nevyvolává v míře, která by svědění spustila.
Stejná práce došla k závěru, že současné důkazy nesvědčí o tom, že by vlněné vlákno bylo kožním alergenem. Kontaktní alergie na lanolin, chrom nebo formaldehyd z výroby je u moderních vlněných oděvů podle autorů velmi nepravděpodobná.
Merino a atopická kůže
Nejcitovanější je studie DESSINE z australského Murdoch Children’s Research Institute, publikovaná v British Journal of Dermatology. Zúčastnilo se jí 39 dětí ve věku od čtyř týdnů do tří let s lehkým až středně těžkým atopickým ekzémem. Děti nosily šest týdnů oblečení z jemného merina a šest týdnů bavlnu, v obráceném pořadí podle losu, a hodnotitel nevěděl, co mají na sobě. Autoři uzavřeli, že jemné merino může pomoci při zvládání ekzému.
Podobné výsledky přinesly studie z univerzity v Louisville u dětí i dospělých, publikovaná v časopise Dermatitis, a z Queensland Institute of Dermatology u dospívajících a dospělých. Ve všech se nosily spodní vrstvy s průměrem vlákna kolem 17,5 mikronu. Je fér dodat, že výzkum financovala organizace Australian Wool Innovation, tedy vlnařský průmysl. Na zkoušku merino při ekzému může dávat smysl, léčbu ale nenahradí a o postupu je dobré se poradit s dermatologem.
Hřeje, chladí, nesmrdí: co je doložené?
Vlhkost a teplo
Vlna je hygroskopická, to znamená, že pohlcuje vodní páru z okolí i z pokožky dovnitř vlákna. Podle organizace Woolmark dokáže pojmout až 35 procent své hmotnosti, než začne působit mokře a lepit se. Při pohlcování vlhkosti vlákno navíc uvolňuje malé množství tepla, takže ve studeném a vlhkém počasí se v ní člověk cítí sušeji a tepleji než v materiálu, který vodu nepřijímá.
Pach po nošení
Rachel McQueenová na univerzitě v Otagu nechala dobrovolníky nosit trička s vloženými kousky polyesteru, bavlny a merina v podpaží. Nejvíc páchl polyester, nejméně merino, bavlna byla mezi nimi. Bakterie přitom přežívaly na vlně nejdéle; rozdíl vysvětluje spíš to, že vlna pachové látky váže uvnitř vlákna.
Kde končí důkazy a začíná marketing
Studie o pachu byly malé a dělané na vzorcích látek, ne na celém oblečení v běžném provozu. Tvrzení o tričku, které netřeba týden prát, z nich nevyplývá. Opatrně je potřeba číst i slogan, že merino hřeje v zimě a chladí v létě. Doložené je pohlcování vlhkosti a s ním spojený pocit sucha, nic víc.
Co je mulesing a co hlídají certifikace?
Co je mulesing
Mulesing je zákrok, při kterém se jehňatům odstraní pruhy kůže s vlnou z okolí řiti. Vzniklá jizva neroste vlnou, a proto méně přitahuje mouchy, jejichž larvy se jinak zavrtávají do živé tkáně. Australská RSPCA uvádí, že se zákrok obvykle provádí ve věku šesti až deseti týdnů bez anestezie a tlumení bolesti se nepoužívá vždy. Podle téže organizace mulesing není potřeba, pokud se chovají ovce s méně zvrásněnou kůží a stádo se správně ošetřuje.
Responsible Wool Standard
Standard RWS vydává nezisková organizace Textile Exchange. Pokrývá péči o zvířata, hospodaření s půdou a sledování vlny od farmy až po hotový výrobek, aby certifikovaná vlna nebyla smíchána s necertifikovanou. Mulesing standard výslovně zakazuje; přijímá i farmy, které s ním prokazatelně přestaly.
Certifikace ZQ
ZQ je program novozélandské společnosti The New Zealand Merino Company. Klade požadavky na kvalitu vlákna, welfare zvířat, sociální odpovědnost a péči o krajinu a mulesing nepřipouští. Nezávislý dohled podle provozovatele zajišťuje certifikační firma Control Union. Žádná certifikace ale není neomylná: po zveřejnění záběrů organizace PETA z novozélandských farem provozovatel několik farem z programu dočasně vyřadil a zahájil šetření.
Jak merino prát a sušit?
Praní v pračce i v ruce
Vždy začněte visačkou. Pokud pračku povoluje, Woolmark doporučuje vlněný program, obvykle do 40 °C, nebo studený program na jemné prádlo, jemný neutrální prací prostředek a buben zaplněný nejvýš do třetiny. Při ručním praní stačí vlažná voda kolem 30 °C, výrobek obrácený naruby, krátké namočení a důkladné opláchnutí. Vlnu při ručním praní netřete, netahejte a nežmýkejte, plsťování a deformaci způsobuje právě mechanické namáhání.
Sušení a sušička
Pletené merino se suší naplocho na světlém ručníku, mimo přímé slunce a radiátor. Na ramínku se mokrý úplet vytahá vlastní vahou. Do sušičky patří jen kousky, které to mají výslovně na visačce, a i tehdy na nízkou teplotu nebo vlněný program. Pokud si nejste jistá, jaký materiál vlastně máte, pomůže přehled druhů látek a jejich vlastností.
Merino, kašmír a syntetika ve srovnání
Tabulka shrnuje vlastnosti, které jsou doložené ve zdrojích výše. U syntetiky jde o polyester, který se ve sportovním oblečení používá nejčastěji. Kašmír ve studiích o pachu a vlhkosti zkoumán nebyl, proto ho v těch řádcích nehodnotíme.
| Vlastnost | Merino | Kašmír | Polyester |
|---|---|---|---|
| Původ | vlna ovcí plemene merino | jemná podsada kozy kašmírské | syntetický polymer |
| Jemnost vlákna | superfine zhruba do 18,5 mikronu | podle amerického zákona průměr nejvýš 19 mikronů | určuje výroba |
| Kousání | jemné merino se snáší dobře | jemné vlákno podobné jemnému merinu | nekouše |
| Vodní pára | pohlcuje dovnitř vlákna | ve zdrojích nesrovnáváno | pohlcuje málo |
| Pach po nošení | ve studii nejmenší | nesrovnáváno | ve studii největší |
| Péče | vlněný program, sušit naplocho | podle visačky | podle visačky |
Merino v běžném šatníku
Kromě funkčních vrstev na hory a lyže se merino objevuje hlavně v jemných pletených svetrech, rolácích a kardiganech a stále častěji i v tričkách, která vypadají jako bavlněná. Pokud vybíráte základní kousky do šatníku, přehled střihů najdete v článku o druzích triček. Z merina se tká i kabátovina; co dalšího sledovat u svrchníku, popisuje průvodce jak vybrat vlněný kabát.
Čtyři věci, na které se při nákupu merina podívat
- Složení na visačce. Čisté merino, nebo směs s jiným vláknem, a v jakém poměru.
- Průměr vlákna. Když ho výrobce uvádí, je spolehlivější než slova superfine a ultrafine.
- Účel. Na přímý kontakt s kůží, zvlášť citlivou, hledejte co nejjemnější vlákno.
- Certifikace. Logo RWS nebo ZQ přímo na výrobku je doklad, že vlna nepochází z ovcí po mulesingu.
Ještě jemnější a hřejivější, ale choulostivější na žmolkování je kašmír, kterému se věnujeme zvlášť.
Časté otázky
Kouše merino vlna?
Jemné merino obvykle nekouše, protože tenká vlákna se o kůži ohnou a nedráždí nervová zakončení. Kousání způsobují hlavně silná vlákna kolem 30 mikronů a víc. Pokud vás vlněný svetr svědí, zkuste kousek s uvedeným nižším průměrem vlákna.
Můžu mít alergii na vlnu?
Přehled literatury za zhruba sto let nenašel důkazy, že by vlněné vlákno bylo kožním alergenem. Svědění je ve většině případů mechanické podráždění hrubým vláknem. Pokud máte po vlně opakovaně vyrážku, je rozumné nechat si ji prohlédnout u dermatologa nebo alergologa.
Hodí se merino pro děti s ekzémem?
Ve studii u 39 malých dětí s lehkým až středně těžkým ekzémem se oblečení z jemného merina snášelo dobře a autoři ho označili za možnou pomoc. Studii financoval vlnařský průmysl. Merino může být doplněk, léčbu předepsanou lékařem nenahrazuje.
Jak prát merino, aby se nesrazilo?
Řiďte se visačkou a perte na vlněný program nebo ručně ve vlažné vodě s jemným prostředkem. Výrobek netřete ani nežmýkejte a sušte ho naplocho mimo topení. Do sušičky jen tehdy, když to visačka výslovně dovoluje.
Proč merino méně páchne než syntetika?
V pokusu s nošenými vzorky látek páchl nejvíc polyester a nejméně merino. Vysvětlení není v menším počtu bakterií, ale v tom, že vlna pachové látky váže uvnitř vlákna. Studie byly malé, takže berte merino jako výhodu, ne jako důvod nikdy neprat.
Zdroje
- Přehled důkazů o alergii a podráždění vlnou, Acta Dermato-Venereologica (medicaljournals.se)
- Studie o jemném merinu a ekzému, The Woolmark Company (woolmark.com)
- Návod na praní vlněných výrobků, The Woolmark Company (woolmark.com)
