Druhy látek na oblečení se dělí podle dvou hledisek: z jakého vlákna jsou vyrobené, tedy zda jde o přírodní, regenerované celulózové, nebo syntetické vlákno, a jak je z něj látka udělaná, zda je tkaná, nebo pletená. Bavlněné tričko a džíny mají stejné vlákno, ale úplně jinou konstrukci. Ve slovníku najdete vlákna, vazby a úpravy, tabulku i vysvětlení údajů na etiketě.
- Vlákna se dělí na přírodní rostlinná (bavlna, len, konopí), živočišná (vlna, kašmír, hedvábí), regenerovaná celulózová (viskóza, modal, lyocell, cupro) a syntetická (polyester, polyamid, akryl, elastan).
- Názvy vláken na etiketě určuje v celé EU nařízení č. 1007/2011, složení se uvádí v procentech hmotnosti sestupně.
Podle čeho se dělí druhy látek?
Látka vzniká ve dvou krocích. Nejdřív se z vláken spřede příze a pak se z příze tkaním nebo pletením vyrobí plošná textilie. Vlákno proto určuje, jak látka saje vlhkost, hřeje nebo se mačká. Konstrukce rozhoduje o tom, zda je pružná, hutná, lesklá nebo měkce počesaná. Když se v obchodě díváte na kus oblečení, vyplatí se ptát na obojí, protože samotný název materiálu na etiketě o konstrukci neříká nic.
Jaká jsou přírodní rostlinná vlákna?
Bavlna
Bavlna je vlákno z tobolek rostliny rodu Gossypium, jak ji vymezuje evropské nařízení o textilních názvech. Patří k nejrozšířenějším materiálům na oblečení, od spodního prádla přes košile po džíny. Jako přírodní vlákno má vysokou navlhavost, tedy dobře přijímá vlhkost. Na podrobnější rozdělení triček podle střihu i materiálu se zaměřuje článek o tom, jaké jsou druhy triček a jejich materiály.
Len a konopí
Len se získává z lýka lnu setého (Linum usitatissimum) a na etiketě se smí označit i slovem lněný. Lněné látky jsou typické svou mírně nepravidelnou strukturou a sklonem k mačkání, který k tomuto materiálu patří a není vadou. Nejčastěji se objevuje v letních košilích, kalhotách a šatech. Textilní konopí je podle nařízení vlákno z lýka konopí setého (Cannabis sativa) a nesmí se zaměňovat s jutou ani ramií, které mají vlastní názvy.
Jaká jsou živočišná vlákna?
Vlna a merino
Vlna je podle nařízení vlákno z rouna ovcí nebo jehňat (Ovis aries). Merino není samostatný název vlákna, ale označení plemene ovcí, jejichž vlna je velmi jemná. Organizace Woolmark uvádí, že merino pohlcuje vodní páru a uvolňuje ji do vzduchu, pomáhá udržet tělesné mikroklima a díky pružnosti vlákna se oděv po natažení vrací do původního tvaru. Na etiketě se objeví prostě slovo vlna, praktické rady k jejímu podílu najdete v článku jak vybrat vlněný kabát.
Kašmír a další jemné srsti
Kašmír je podle nařízení srst kozy kašmírské. Do stejné skupiny jemných zvířecích srstí patří alpaka, lama, velbloud, mohér z angorské kozy, angora z angorského králíka, vikuňa nebo jak. Tyto názvy se mohou na etiketě doplnit slovem vlna nebo srst. Svetr označený jako kašmírový tedy musí obsahovat právě srst kozy kašmírské, a pokud jde o směs, musí etiketa uvést její podíl v procentech.
Hedvábí
Hedvábí je vlákno získané výhradně od hmyzu, který hedvábí vylučuje. Nařízení navíc výslovně zakazuje používat slovo hedvábí k popisu tvaru nebo podoby nekonečného vlákna jiných materiálů. Výraz jako hedvábný polyester tedy na etiketě v EU nemá vůbec co dělat. Hedvábí se používá na halenky, šály, spodní prádlo a šaty, a to v různých vazbách, od jemného plátna po lesklý satén.
Co jsou regenerovaná celulózová vlákna?
Surovinou je přírodní celulóza, nejčastěji ze dřeva, ale vlákno vzniká chemickým rozpuštěním a zvlákněním, takže nejde o přírodní vlákno v pravém smyslu. Nařízení rozlišuje hlavní typy podle výrobního postupu a na omak bývají měkké a splývavé. Proto se z nich šijí šaty, halenky, podšívky i spodní prádlo a často se mísí s bavlnou nebo elastanem, aby látka lépe držela tvar.
Viskóza a modal
Viskóza je regenerovaná celulóza vyrobená viskózovým postupem, ve formě nekonečného i krátkého střiženého vlákna. Modal vzniká upraveným viskózovým postupem a nařízení u něj požaduje vysokou pevnost v tahu a vysoký modul za mokra, tedy lepší odolnost ve vlhkém stavu. To je hlavní rozdíl, který na etiketě poznáte: modal si podle definice lépe drží pevnost ve vlhkém stavu než běžná viskóza.
Lyocell a cupro
Lyocell je podle nařízení regenerovaná celulóza získaná rozpuštěním v organickém rozpouštědle, směsi organických látek a vody, bez vzniku derivátů. Známý je pod obchodní značkou Tencel, na etiketě ale musí být uveden zákonný název lyocell. Cupro se vyrábí měďnato-amoniakálním postupem a najdete ho na podšívkách i lehkých splývavých oděvech. Obchodní značka se smí uvést jen bezprostředně před názvem vlákna nebo za ním.
Jaká jsou syntetická vlákna?
Polyester a polyamid
Polyester je vlákno z dlouhých molekul, jejichž řetězec tvoří nejméně z 85 procent ester diolu a kyseliny tereftalové. Výukové materiály Technické univerzity v Liberci ho popisují jako mechanicky pevný, tepelně odolný a s malou navlhavostí, na rozdíl od přírodních vláken. Polyamid, který se na etiketě smí označit také jako nylon, se často používá na punčochy, plavky a sportovní oblečení, obvykle ve směsi s elastanem.
Akryl a elastan
Akryl je syntetické vlákno s nejméně 85 procenty akrylonitrilu v řetězci a v oblečení se nejčastěji objevuje ve svetrech a čepicích jako náhrada vlny. Elastan je elastomer, který se podle definice po natažení na trojnásobek délky a uvolnění rychle a téměř úplně vrátí do původního stavu. Proto stačí malý podíl elastanu ve směsi s bavlnou nebo viskózou, aby byla látka pružná a lépe držela tvar.
Jaké jsou vazby a úpravy látek?
Plátno, kepr a atlas
Tkanina vzniká překřížením podélné osnovy a příčného útku a podle výukových materiálů Technické univerzity v Liberci má tři základní vazby. Plátnová vazba je nejjednodušší a nejpoužívanější, oboustranná a bez vzoru. U keprové vazby tvoří vazné body na povrchu šikmé řádky, které poznáte podle jemných úhlopříčných linií. V atlasové vazbě se vazné body navzájem nedotýkají a jsou pravidelně rozmístěné, takže povrch je hladký a lesklý. Z atlasu je satén, ať už hedvábný, nebo polyesterový.
Denim a manšestr
Denim je bavlněná tkanina v keprové vazbě, u které je obvykle obarvená indigem jen osnova a útek zůstává nebarvený. Proto jsou džíny zvenku modré, zevnitř světlejší a postupně vyšisují. Přehled střihů a gramáží džínoviny přináší článek druhy džínů podle střihu. Manšestr je tkanina s řezaným vlasem, který vytváří podélná žebra, a podle šířky žeber se jednotlivé druhy manšestru od sebe liší.
Flanel a tvíd
Flanel je měkká látka z volněji spředené příze, jejíž povrch je počesaný z jedné nebo z obou stran. Vyrábí se z bavlny i z vlny a hodí se na košile, pyžama a zimní kalhoty. Tvíd je hrubší vlněná tkanina s výraznou strukturou. Nejznámější je skotský Harris Tweed, který má dokonce zákonnou definici: musí být ručně tkaný ostrovany v jejich domovech na Vnějších Hebridách, tam také dokončený a vyrobený z panenské vlny, která byla na Vnějších Hebridách obarvena a spředena.
Úplet a žerzej
Pletenina neboli úplet vzniká provazováním nití do oček, proto je přirozeně pružnější a poddajnější než tkanina. Žerzej, anglicky jersey, je jednolícní úplet pletený na okrouhlých strojích, hladký z líce a jemně strukturovaný z rubu. Název odkazuje na ostrov Jersey v Lamanšském průlivu a původně šlo o vlněnou látku. Dnes se vyrábí z bavlny, viskózy i polyesteru a šijí se z ní trička a šaty.
| Materiál | Skupina | Typické použití | Na co myslet |
|---|---|---|---|
| Bavlna | přírodní rostlinné | trička, košile, džíny | dobře saje vlhkost |
| Len | přírodní rostlinné | letní košile, šaty, kalhoty | mačká se |
| Vlna, merino | živočišné | svetry, kabáty, termoprádlo | pružné, pohlcuje vodní páru |
| Kašmír | živočišné | svetry, šály | u směsí hledat procenta |
| Hedvábí | živočišné | halenky, šály, prádlo | chráněný název |
| Viskóza, modal | regenerované | šaty, halenky, prádlo | modal pevnější za mokra |
| Lyocell, cupro | regenerované | šaty, košile, podšívky | Tencel je značka lyocellu |
| Polyester, polyamid | syntetické | sport, plavky, podšívky | malá navlhavost |
| Akryl, elastan | syntetické | svetry, pružné směsi | stačí malý podíl |
Co musí být na etiketě?
Pravidla stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 o názvech textilních vláken. Na etiketách se smí používat jen názvy vláken z jeho přílohy I a ty jsou vyhrazené pro vlákna, která odpovídají definici. Výrobek ze směsi musí mít uvedený název a hmotnostní podíl všech vláken v sestupném pořadí. Etiketa má být trvanlivá, čitelná a pevně připevněná, a informace o složení musí být jasně dostupná ještě před nákupem, i na e-shopu.
Jak poznat kvalitu a vybrat látku do sezóny?
Do tepla se hodí materiály, které dobře přijímají vlhkost, tedy bavlna, len a regenerovaná celulózová vlákna, v lehké plátnové vazbě nebo v tenkém, prodyšném úpletu. V zimě se uplatní vlna a jemné srsti, které podle organizace Woolmark dobře hospodaří s vodní parou. Syntetická vlákna s malou navlhavostí se hodí tam, kde je důležitá pevnost, třeba u sportovního oblečení nebo podšívek.
V obchodě je prvním vodítkem etiketa se složením, protože popisky jako hedvábný nebo kašmírový omak o vlákně nic neříkají. Pak se vyplatí látku prohlédnout proti světlu, zda je tkaná hustě a rovnoměrně, a zmačkat ji v dlani, abyste viděla, jak se vrací do původního stavu. U pletenin sledujte, zda se po mírném natažení stáhne zpět. Žádná z těchto zkoušek ale nenahradí přesný údaj o složení.
Jak o látky pečovat?
Základem je etiketa s pěti symboly péče, které vytvořila organizace GINETEX a převzala je mezinárodní norma ISO 3758. Symboly popisují praní, bělení, sušení, žehlení a profesionální čištění. GINETEX výslovně uvádí, že symbol vyjadřuje nejnáročnější ošetření, které výrobek snese, a šetrnější postup nebo nižší teplota jsou vždy přípustné. Pokud si nejste jistá, zvolte nižší teplotu a šetrnější program, než symbol dovoluje.
Pět věcí, které při výběru látky pomohou
- Čtěte složení na etiketě, ne obchodní popisek.
- Satén, flanel nebo žerzej mohou být z různých vláken.
- U směsí hledejte procentní podíl každého vlákna.
- Panenská vlna znamená vlnu dosud nepoužitou v jiném výrobku.
- Symbol péče je horní hranice, šetrnější praní látce neublíží.
Jak se získává a jak poznat kvalitní kašmír, rozebíráme v samostatném článku.
Jemnou vlnu, která méně kouše, podrobně popisuje článek merino vlna.
Jak vzniká přírodní hedvábí a čím se liší jednotlivé hedvábné tkaniny, rozebíráme v samostatném článku.
Časté otázky
Jaké jsou hlavní druhy látek na oblečení?
Podle vlákna se rozlišují přírodní rostlinné látky jako bavlna a len, živočišné jako vlna a hedvábí, regenerované celulózové jako viskóza a lyocell a syntetické jako polyester. Podle konstrukce pak tkaniny v plátnové, keprové nebo atlasové vazbě a pleteniny, tedy úplety.
Je viskóza přírodní, nebo umělý materiál?
Viskóza je regenerované celulózové vlákno. Surovina je přírodní, obvykle celulóza ze dřeva, ale vlákno vzniká chemickým zpracováním. Nepatří tedy mezi přírodní vlákna jako bavlna, ani mezi syntetická jako polyester. Na etiketě se uvádí pod zákonným názvem viskóza.
Jaký je rozdíl mezi lyocellem a Tencelem?
Lyocell je zákonný název vlákna, Tencel je obchodní značka jednoho výrobce. Na etiketě v EU musí vždy stát název lyocell, značka se smí uvést jen bezprostředně před ním nebo za ním. Vlastnosti se odvíjejí od vlákna a konstrukce látky, ne od značky.
Co znamená na etiketě 100 % bavlna?
Že výrobek je z jediného vlákna, tedy z bavlny. Nařízení připouští nejvýš 2 procenta cizích vláken, u mykaných výrobků 5 procent, ale jen pokud jsou technicky nevyhnutelná a nepřidávají se běžně. Jiný výrobek se jako stoprocentní ani čistý označit nesmí.
Které materiály se hodí na jednotlivé střihy saka, popisuje slovník druhy sak.
Zdroje
- Nařízení o názvech textilních vláken a označování, Evropská unie (eur-lex.europa.eu)
- Označování textilních výrobků v EU, Evropská komise (europa.eu)
- Symboly péče o textil, GINETEX (ginetex.net)
