Hydrolát je voda, která zůstane po destilaci aromatických rostlin vodní párou, když se z ní oddělí esenciální olej. Nese stopy oleje a látky rozpustné ve vodě, takže voní jemně po rostlině a je mnohonásobně slabší než koncentrovaný olej. V obchodech se prodává jako květová, růžová nebo levandulová voda, nejčastěji ve spreji. Projdeme si, jak vzniká, co o něm říká výzkum, proč se kazí a na co si dát pozor u citlivé pleti.
- Hydrolát je vodní podíl z destilace rostlin, který vzniká vedle esenciálního oleje.
- Obsahuje obvykle méně než 1 gram oleje na litr, proto voní mnohem slaběji než olej.
- Bez konzervace se v něm snadno množí bakterie, a to i v lednici.
- Může obsahovat vonné alergeny, například linalool, a tak ho citlivá pleť nejdřív zkouší na malém místě.
Co je hydrolát?
Při výrobě esenciálního oleje se pára s vonnými látkami ochladí a zkondenzuje na kapalinu. Ta se podle hustoty rozdělí na dvě vrstvy, které se nemísí: olej a vodu. Právě voda je hydrolát. Podle přehledové studie v časopise Molecules obsahuje složitou směs stop esenciálního oleje a ve vodě rozpustných látek z rostliny. Dlouho se brala jako odpad, dnes je to samostatné zboží.
Jak se mu také říká
Stejná tekutina se prodává pod mnoha jmény: hydrosol, květová voda, aromatická voda nebo třeba růžová voda. Na složení kosmetiky ji poznáte podle mezinárodního názvu, který spojuje latinské jméno rostliny se slovy flower water nebo leaf water, například Rosa Damascena Flower Water. Samotné slovo voda v názvu výrobku nic nezaručuje, rozhoduje seznam složek.
Co v květové vodě je
Kromě vody v ní najdete hlavně vonné látky z rostliny, které se rozpustí nebo rozptýlí ve vodní fázi. Mezi hlavními složkami se v rozborech opakují linalool, karvakrol a alfa terpineol. Přehledová studie popisuje i nízké pH v rozmezí zhruba 3,5 až 6,5. Složení se liší podle rostliny, pěstování i délky destilace.
Jak vzniká při destilaci vodní párou?
Destilace s vodou je podle zmíněné přehledové studie tradiční způsob výroby esenciálních olejů a připadá na ni zhruba 93 procent jejich celkové produkce. Při vodní destilaci je rostlina ponořená přímo ve vroucí vodě, při destilaci vodní párou jí prochází jen pára. Průmysl dává přednost páře, která méně rozkládá citlivé látky.
Proč voní slaběji než olej
Většina vonných látek přejde do oleje, ve vodě jich zůstane jen malý zlomek. Studie francouzských výzkumníků v časopise Food Research International změřila u pomerančové květové vody střední obsah oleje 677 miligramů na litr, u vody z růže damascénské 205 miligramů a u růže stolisté 116 miligramů na litr. Jde tedy o zlomek procenta, kdežto olej je tvořen téměř jen vonnými látkami.
Čím se liší od esenciálního oleje a parfému?
Esenciální olej je koncentrát, který se na kůži nanáší jen naředěný. Aromatická voda je naopak sama o sobě velmi zředěná a používá se tak, jak je. Parfémy a toaletní vody jsou roztoky vonných látek v alkoholu, které slouží k vonění. S květovými vodami se často plete i termální voda z pramene, která po rostlině nevoní vůbec. Rozdíly shrnuje přehled níže.
| Přípravek | Z čeho je | Obsah vonných látek | Jak se používá |
|---|---|---|---|
| Hydrolát | vodní podíl z destilace rostliny | obvykle méně než 1 g na litr | přímo na pleť, jako tonikum nebo mlha |
| Esenciální olej | olejový podíl z téže destilace | tvoří ho téměř celý | jen naředěný v nosném oleji nebo krému |
| Parfém, toaletní voda | vonné látky rozpuštěné v alkoholu | podle typu výrobku | na vonění, ne na péči o pleť |
| Termální voda | minerální voda z pramene | bez rostlinných vonných látek | zklidnění a osvěžení pleti |
Nejčastější druhy hydrolátů
Mezi nejprodávanější patří podle přehledové studie růžová, levandulová, mátová a citronová voda, pro pleť se nabízí i heřmánková a hamamelisová. Složení výrazně kolísá, takže výsledek jedné studie neplatí pro všechny výrobky se stejným názvem.
Růžová voda
Vyrábí se hlavně z růže damascénské. Turecká studie ze zdravotnického časopisu GMS Hygiene and Infection Control rozebrala komerční růžovou vodu a našla v ní jako hlavní složku fenylethylalkohol, zhruba 45 procent vonného podílu, dále citronelol a geraniol. Jiný rozbor téže růže uvádí na prvním místě citronelol a geraniol. Rozdíly ukazují, jak moc záleží na pěstování a výrobě. Citronelol i geraniol patří mezi vonné látky, které musí výrobce kosmetiky nad určitou koncentrací uvádět na obalu.
Levandulová voda
Rozbor komerčního hydrolátu z levandule lékařské popsaný v přehledové studii našel ve vonném podílu linalool zhruba ze 43 procent, kafr z 18 procent, alfa terpineol z 13 procent a cineol z 12 procent. V jiném pokusu levandulová voda nahradila vodní fázi v hydratačním tělovém gelu a pomohla udržet jeho mikrobiologickou stabilitu. O účinku na pleť tento laboratorní test nic neříká.
Heřmánková voda
K heřmánkové vodě je odborných dat nejméně. Heřmánek patří mezi hvězdnicovité rostliny a dermatologické časopisy popisují jednotlivé případy alergických reakcí na heřmánek, například v čisticích ubrouscích nebo z čaje. Kdo ví o alergii na hvězdnicovité, třeba na arniku nebo měsíček, měl by být u heřmánkové vody opatrný.
Hamamelisová voda
Evropská léková agentura vydala pro destilát z vilínu virginského bylinnou monografii. Popisuje destilát z čerstvých listů a kůry s 6 procenty alkoholu a destilát ze sušených větviček se 14 až 15 procenty alkoholu. Jako tradiční rostlinný léčivý přípravek ho uvádí pro úlevu od drobných zánětů a suchosti kůže, výhradně na základě dlouhodobého používání. Mezi nežádoucími účinky jmenuje alergickou kontaktní dermatitidu, u dětí do šesti let použití nedoporučuje. Kosmetika s hamamelisem tomuto předpisu odpovídat nemusí.
Co o účincích na pleť skutečně víme?
Málo. Autoři přehledové studie označují hydroláty za téma, které je stále nedostatečně prozkoumané, a výslovně píšou, že je potřeba další výzkum bezpečných koncentrací. Většina údajů o antioxidačních a antimikrobiálních účincích pochází z laboratorních testů na buňkách a v Petriho miskách, ne z kontrolovaných studií na lidech. Co funguje ve zkumavce, nemusí fungovat na pleti.
Jedna z mála studií na lidech
Turecká randomizovaná studie zapojila 45 dospělých dobrovolníků. Jedna skupina si ruce třela dezinfekcí se 70 procenty alkoholu, druhá komerční růžovou vodou, a mikrobiolog pak bez znalosti skupiny počítal bakterie otištěné z prstů. Po dezinfekci bakterií výrazně ubylo, po růžové vodě ne. Autoři shrnují, že žádný antibakteriální účinek nenašli. Růžová voda tedy nenahrazuje dezinfekci ani přípravky na akné. Květová voda je příjemná osvěžující složka péče, ne účinná látka proti vráskám, akné nebo ekzému.
Jak dlouho vydrží a proč se kazí?
Největší slabinou květových vod je skladování. Zmíněná francouzská studie zkoumala 22 vzorků pomerančové a růžové vody a ve všech, které stály v nesterilní nádobě, se bakterie množily při pokojové teplotě i v lednici při 5 stupních. Nejvyšší naměřené počty byly zhruba stotisíckrát vyšší, než připouští francouzský lékopis. Šlo o běžné bakterie z prostředí, hlavně rodu Pseudomonas a skupiny Burkholderia cepacia, kvasinky ani plísně se neobjevily.
Proč nestačí lednice
Autoři zjistili, že bakterie živí netěkavé látky z rostliny, které se do vody dostanou při destilaci. Samotný obsah esenciálního oleje ani chlad podle nich mikrobiologickou stabilitu nezajistí. Doporučují proto konzervační látky nebo plnění v aseptických podmínkách. Při nákupu je tedy bezpečnější výrobek s konzervantem a otevřenou lahvičku je dobré skladovat zavřenou v chladu a ve tmě. Navazující práce stejného týmu ukázala, že některé konzervanty udržely bakterie pod kontrolou přes 90 dní, ovšem jen v koncentracích blízkých povoleným limitům.
Jak používat květovou vodu jako tonikum
Nejčastěji se aromatická voda používá místo tonika po umytí obličeje. Nastříkejte ji přímo na pleť nebo na vatový tampon a jemně rozetřete. Na ještě vlhkou pleť pak naneste sérum a krém, které vodu v kůži udrží. Pořadí jednotlivých kroků podrobně popisuje náš návod, jak správně vrstvit kosmetiku. Přes den poslouží i jako osvěžující mlha.
Citlivá pleť a vonné alergeny
Květová voda je jemnější než esenciální olej, ale bez vonných látek není. Evropské nařízení o kosmetice ukládá uvádět na obalu vybrané vonné alergeny, mezi nimi linalool, limonen, citronelol a geraniol, pokud jich je ve výrobku na pleť, který se nesmývá, víc než 0,001 procenta. U smývaných výrobků je hranice 0,01 procenta. Novější nařízení Evropské unie seznam sledovaných látek výrazně rozšířilo a výrobci se mu přizpůsobují postupně.
Linalool a limonen na vzduchu
Linalool a limonen samy o sobě alergii vyvolávají zřídka, na vzduchu ale oxidují na takzvané hydroperoxidy, které jsou známými kontaktními alergeny. Britská studie ve 13 dermatologických centrech otestovala 4 731 pacientů a pozitivní reakci na oxidovaný limonen mělo 5,0 procenta z nich, na oxidovaný linalool 5,9 procenta. Šlo o pacienty s ekzémem, ne o běžnou populaci. Otevřenou lahvičku proto nenechávejte dlouho stát a dobře ji zavírejte.
Jak hydrolát bezpečně vyzkoušet
Pokud máte citlivou nebo reaktivní pleť, nový přípravek nejdřív vyzkoušejte. Americká akademie dermatologie doporučuje nanášet ho dvakrát denně po dobu sedmi až deseti dnů na malé místo na vnitřní straně paže nebo v loketní jamce. Když se objeví zarudnutí, svědění nebo otok, výrobek smyjte a dál ho nepoužívejte. Když reakce nezmizí, vrací se nebo nevíte, co ji způsobilo, objednejte se k dermatologovi na epikutánní testy.
Na co se dívat při výběru hydrolátu
- Seznam složek. Na prvním místě má být destilát z rostliny, například Rosa Damascena Flower Water, ne voda s parfémem.
- Latinský název rostliny. Podle něj poznáte, z jaké růže nebo levandule voda je.
- Konzervace. Výrobek s uvedeným konzervantem vydrží po otevření stabilní déle než voda bez ochrany.
- Balení. Sprej nebo uzavřená lahvička omezí kontakt s prsty a vzduchem.
- Doba spotřeby po otevření. Symbol otevřeného kelímku s počtem měsíců říká, jak dlouho výrobek používat.
- Vonné alergeny. Linalool, limonen, citronelol nebo geraniol hlídejte při známé alergii.
Mezi nejznámější destiláty v kosmetice patří i hamamel, tedy voda z vilínu virginského.
Časté otázky
Co je hydrolát a k čemu je dobrý?
Je to voda, která zůstane po destilaci rostliny, když se z ní oddělí esenciální olej. Obsahuje jen stopy vonných látek, proto se používá hlavně jako jemné tonikum nebo osvěžující mlha na obličej.
Je květová voda totéž co esenciální olej?
Není. Vznikají sice při stejné destilaci, ale olej je koncentrát, kdežto voda obsahuje obvykle méně než gram oleje na litr. Olej se na kůži dává jen naředěný, květová voda se používá rovnou.
Jak dlouho vydrží otevřený hydrolát?
Záleží hlavně na konzervaci a na tom, co uvádí výrobce na obalu. Studie ukázaly, že v nesterilní nádobě se bakterie množí i v lednici, proto je lepší výrobek s konzervantem a vodu, která zakalí nebo změní vůni, vyhodit.
Pomůže růžová voda na akné?
Na to chybí doklady. Jedna z mála studií na lidech nenašla u růžové vody žádný antibakteriální účinek na kůži rukou, takže akné nevyléčí. S vleklým nebo bolestivým akné se obraťte na dermatologa.
Může květová voda způsobit alergii?
Ano. Obsahuje vonné látky, jako je linalool, a ty po oxidaci na vzduchu patří ke známým kontaktním alergenům, proto nový výrobek nejdřív zkuste na malém místě na paži.
Zdroje
- Přehledová studie o hydrolátech a jejich využití, Almeida a kol., Molecules (pmc.ncbi.nlm.nih.gov)
- Studie o kažení pomerančové a růžové vody, Labadie a kol., Food Research International (doi.org)
- Bylinná monografie destilátu z vilínu virginského, Evropská léková agentura (ema.europa.eu)
