Viskóza je regenerovaná celulóza: vlákno, které vzniká chemickým rozpuštěním buničiny, nejčastěji ze dřeva, a jejím opětovným vysrážením do podoby jemných nití. Surovina je tedy rostlinná, ale cesta k hotové látce vede přes továrnu, a proto se tomuto materiálu říká polosyntetický nebo umělý celulózový. V přehledu najdete, jak výroba probíhá, čím se liší modal, lyocell a takzvaná bambusová varianta, jaké vlastnosti můžete od látky čekat a co musí stát na etiketě. Nechybí návod na praní.
- Jde o regenerovanou celulózu, kterou právo EU definuje jako vlákno získané viskózovým procesem.
- Výroba stojí na xantogenaci: celulóza reaguje se sirouhlíkem a roztok se pak zvlákňuje do kyselé lázně.
- Látka je splývavá a savá, ale za mokra ztrácí velkou část pevnosti a při nevhodném praní se může srazit.
- Modal a lyocell jsou příbuzná celulózová vlákna s vyšší pevností, Tencel je obchodní značka, ne druh vlákna.
Co je viskóza a z čeho se dělá?
Rostlinná surovina, továrenské vlákno
Základem je celulóza, tedy stejná látka, ze které je stavěné dřevo i bavlněné vlákno. U bavlny ji příroda dodá rovnou v podobě vlákna, které se jen vyčistí a spřede. U regenerovaných vláken se celulóza nejdřív rozpustí na hustý roztok a teprve z něj se vytahují nová vlákna. Tvar, délku a jemnost vlákna pak určuje výrobce, proto se taková vlákna řadí mezi umělá, i když nevznikají z ropy.
Odkud se materiál vzal
Postup, na kterém výroba stojí, si nechali v roce 1892 patentovat britští chemici Charles Frederick Cross, Edward John Bevan a Clayton Beadle. Jméno dostal podle velmi viskózního, tedy hustého a tažného roztoku, který při výrobě vzniká. V USA se pro stejnou skupinu vláken používá hlavně název rayon. Komerční výroba vlákna se v Británii rozběhla až o několik let později, na začátku dvacátého století.
Jak se vlákno vyrábí?
Od buničiny k alkalicelulóze
Výroba začíná u rozpouštěcí buničiny, nejčastěji ze dřeva. Buničina se máčí v roztoku hydroxidu sodného, celulóza nabobtná a vznikne takzvaná alkalicelulóza. Tento krok, odborně mercerace, připraví vlákna na chemickou reakci v dalším stupni. Alkalicelulóza se pak drtí a nechává zrát. Na rozdíl od lyocellu, kde se celulóza rozpouští čistě fyzikálně, tu jde o skutečnou chemickou reakci a celulóza se během výroby dočasně mění na jinou sloučeninu.
Xantogenace a zrání roztoku
Klíčový krok se jmenuje xantogenace. Alkalicelulóza reaguje se sirouhlíkem a mění se na xantogenát celulózy, oranžovou hmotu, která se dá rozpustit ve zředěném louhu. Teprve tím vzniká vlastní viskózní roztok, podle kterého má celý proces název. Právě sirouhlík je důvod, proč se o ekologii téhle výroby tolik mluví, protože jde o těkavou a pro prostředí problematickou látku.
Zvlákňování v kyselé lázni
Zralý roztok se protlačuje tryskami s drobnými otvory do lázně s kyselinou sírovou a solemi. V kyselině se xantogenát rozkládá a celulóza se znovu vysráží, tentokrát v podobě tenkých nekonečných vláken. Odborně se tomu říká mokré zvlákňování. Vlákna se pak dlouží, perou od zbytků síry a kyselin, bělí a suší. Výrobce z nich může nechat nekonečné hedvábí pro lesklé podšívky, nebo je nasekat na krátká střižová vlákna a spřádat je podobně jako bavlnu.
Modal, lyocell, nebo bambus: v čem je rozdíl?
Modal
Nařízení EU popisuje modal jako regenerované celulózové vlákno vyrobené upraveným viskózovým procesem, které má vysokou pevnost v tahu a vysoký modul za mokra. Pro obojí stanovuje přesné minimální hodnoty, které musí vlákno splnit, aby se tak smělo jmenovat. V praxi to znamená, že modal je stejně jako jeho starší příbuzný z celulózy, ale v mokrém stavu se méně natahuje a lépe drží tvar.
Lyocell a značka Tencel
Lyocell vzniká jinak. Celulóza se podle definice v nařízení rozpouští v organickém rozpouštědle, bez vzniku chemických derivátů, a sirouhlík se tu vůbec nepoužívá. Přehledová studie v časopise BioResources uvádí, že lyocell je za sucha zhruba dvakrát a za mokra asi třikrát pevnější. Při odírání za mokra ale může vlákno na povrchu jemně chlupatět, čemuž se říká fibrilace. Tencel je ochranná známka rakouské firmy Lenzing pro její lyocell a modal, ne samostatný druh vlákna.
Bambusová viskóza
Látka prodávaná jako bambusová bývá ve skutečnosti regenerovaná celulóza, jen surovinou pro buničinu byl bambus místo dřeva. Americký úřad FTC uvádí, že bambusem se smí nazývat jen textil vyrobený přímo z bambusového vlákna, zatímco rayon z bambusové buničiny se má značit jako rayon nebo viskóza vyrobená z bambusu. V EU nařízení názvy vláken vyhrazuje a bambus mezi nimi nenajdete, takže na etiketě má být uvedeno vlákno podle skutečného složení.
Jaké vlastnosti má viskózová látka?
Splývavost a omak
Nejčastější důvod, proč po viskózových šatech a halenkách sáhnete, je jejich splývavost. Látka měkce padá, dobře kopíruje pohyb. Lesk se liší podle zpracování: nekonečné hedvábí z regenerované celulózy připomíná přírodní hedvábí, střižová vlákna spředená do příze působí matněji a bavlněněji. Jak se liší od přírodních a syntetických materiálů, ukazuje i přehled nejběžnějších druhů látek.
Savost
Protože jde o celulózu, vlákno ochotně přijímá vlhkost, podobně jako bavlna. Na kůži proto bývá příjemné a nepůsobí lepivě jako hustý polyester. Savost má ale i druhou stránku, protože nasáté vlákno bobtná a slábne, jak popisuje další odstavec. Dobře se také barví, takže se z něj vyrábějí látky v sytých barvách a s výraznými potisky.
Pevnost za mokra
Tady je hlavní slabina. Odborné zdroje se shodují, že běžné viskózové vlákno za mokra výrazně ztrácí pevnost v tahu, proto se mokré oblečení z něj nemá ždímat ani kroutit. Mokrá látka se proto snadno natáhne nebo potrhá, zejména při ždímání. Po uschnutí se pevnost vrací, natažený tvar ale může zůstat. Modal a lyocell vznikly mimo jiné proto, aby tuhle vlastnost zlepšily.
Srážení
Viskózové oblečení se může při praní v teplé vodě a při sušení v sušičce srazit, a to někdy výrazně. Riziko se liší podle konstrukce látky a úpravy, kterou výrobce použil, proto se vždy řiďte symboly na etiketě. Pokud stojí na visačce jen chemické čištění, praní doma bere na sebe riziko srážení, ztráty barvy i měkkosti. Podobnou opatrnost vyžadují i jemná živočišná vlákna, jak popisujeme v článku o péči o kašmír.
Viskóza, bavlna, nebo polyester?
Tabulka shrnuje obecné rozdíly. Konkrétní látka se liší podle vazby a úpravy, srovnání je proto orientační.
| Vlastnost | Regenerovaná celulóza | Bavlna | Polyester |
|---|---|---|---|
| Původ vlákna | celulóza z buničiny, chemicky rozpuštěná a znovu vysrážená | přírodní celulóza ze semenných chlupů bavlníku | syntetický polymer z petrochemických surovin |
| Savost | vysoká | vysoká | nízká |
| Pevnost za mokra | výrazně nižší než za sucha | za mokra neslábne jako regenerovaná celulóza | vlhkost ji téměř neovlivní |
| Splývavost | výrazná | podle vazby, spíše menší | podle typu látky |
| Srážení při praní | citlivá na teplo a sušičku | může se srazit, pokud není předem upravená | sráží se málo |
Ve směsích se vlastnosti kombinují. Příměs polyesteru zvyšuje pevnost a snižuje mačkavost, příměs elastanu přidá pružnost. Na etiketě je pak uvedeno každé vlákno zvlášť i se svým procentem, takže složení dvou podobných kousků snadno porovnáte. Když vybíráte základní kousky, například trička z různých materiálů a střihů, podívejte se i do přehledu druhů dámských triček, kde se materiál potkává se střihem.
Jak je to s dopadem na přírodu?
Sirouhlík a emise síry
Surovina je obnovitelná, ale samotná výroba je chemicky náročná. Přehledová studie v BioResources řadí mezi hlavní nevýhody klasického procesu právě sirouhlík, který je těkavý a jehož část se nepodaří zachytit a vrátit do výroby. Lyocellový proces naproti tomu pracuje s rozpouštědlem, které se podle téže studie recykluje téměř beze zbytku. Původ dřeva hlídají certifikace dodavatelského řetězce FSC a PEFC, ty se ale týkají jen suroviny, ne chemie výroby.
Ekoznačka EU
Širší pohled nabízí ekoznačka EU Ecolabel. Její kritéria pro textil z rozhodnutí Komise 2014/350/EU obsahují samostatný oddíl pro modal, lyocell a vlákna vyrobená viskózovým procesem. Požadují, aby určitý podíl buničiny pocházel z certifikovaných lesů, aby se buničina nebělila elementárním chlorem a aby výroba nepřekročila stanovené limity emisí síry do ovzduší. Najdete-li ji na visačce, výrobek prošel posouzením podle těchto kritérií.
Co musí být na etiketě?
Jen povolené názvy vláken
Značení textilu v EU upravuje nařízení 1007/2011. Podle něj se na etiketě smějí používat jen názvy vláken uvedené v jeho příloze I, a to jen pro vlákna, která odpovídají tamní definici. Tyto názvy se nesmějí používat pro jiná vlákna, ani jako kořen slova nebo přídavné jméno. Ochranné známky jako Tencel smějí stát vedle údaje o složení, nenahrazují ho.
Procenta a pořadí
Výrobek musí nést název a hmotnostní podíl všech vláken v sestupném pořadí. Nápis 100 % viskóza tedy znamená, že celé vlákno je regenerovaná celulóza z viskózového procesu. U směsí najdete například kombinaci s elastanem nebo polyesterem a jejich procenta. Vlákno, které tvoří nejvýš 5 % hmotnosti, nebo vlákna, která dohromady tvoří nejvýš 15 %, smí výrobce za určitých podmínek uvést souhrnně jako ostatní vlákna.
Jak viskózové oblečení prát a udržovat?
Protože vlákno za mokra slábne a je citlivé na teplo, péče se točí kolem šetrnosti. Následující zásady vycházejí z vlastností materiálu, přednost mají vždy symboly na konkrétní etiketě.
- Přečtěte si etiketu. Pokud uvádí jen chemické čištění, doma neperte.
- Volte studenou nebo vlažnou vodu a program pro jemné prádlo, případně ruční praní.
- Neždímejte a nekruťte. Mokré vlákno je slabé a snadno se natáhne, vodu jen jemně vymačkejte nebo odsajte do ručníku.
- Nesušte v sušičce. Teplo a otáčení bubnu jsou nejčastější příčinou srážení.
- Sušte rozložené naplocho nebo na ramínku, mimo přímý zdroj tepla, a tvar upravte ještě za vlhka.
- Žehlete podle symbolu na etiketě.
Viskóza se často nabízí jako levnější náhrada za hedvábí, chová se ale jinak při praní i nošení.
Časté otázky
Je viskóza přírodní, nebo umělý materiál?
Surovinou je přírodní celulóza, nejčastěji ze dřeva, ale vlákno vzniká v továrně chemickým rozpuštěním a vysrážením, proto se řadí mezi umělá celulózová vlákna. Se syntetickými vlákny z ropy, jako je polyester, ji ale zaměňovat nelze.
Sráží se viskózové oblečení při praní?
Může se srazit, zejména v teplé vodě a v sušičce. Perte ve studené nebo vlažné vodě na jemný program a sušte volně na vzduchu. Pokud etiketa povoluje jen chemické čištění, doma raději neperte.
Jaký je rozdíl mezi viskózou a modalem?
Obě vlákna vznikají viskózovým procesem, modal ale upraveným postupem, díky kterému je pevnější a za mokra méně tažný. Nařízení EU pro něj stanovuje minimální hodnoty pevnosti, které běžná varianta splňovat nemusí.
Je bambusová látka lepší než běžná viskózová?
Většinou jde o stejný typ vlákna, jen buničina pochází z bambusu místo ze dřeva. Výroba probíhá podobně, takže vlastnosti hotové látky určuje hlavně proces, ne rostlina. Na etiketě by mělo stát skutečné vlákno, ne jen slovo bambus.
Co je Tencel a je to totéž co lyocell?
Tencel je obchodní značka rakouské firmy Lenzing, pod kterou prodává svůj lyocell a modal. Lyocell je druh vlákna, který se vyrábí rozpuštěním celulózy v organickém rozpouštědle bez sirouhlíku. Na etiketě proto najdete název vlákna a značka může stát vedle něj.
Zdroje
- Nařízení o názvech textilních vláken a značení, Evropská unie (eur-lex.europa.eu)
- Přehledová studie o lyocellu a viskózovém procesu, časopis BioResources (bioresources.cnr.ncsu.edu)
- Pravidla pro značení bambusových textilií, Federal Trade Commission (ftc.gov)
