Proleženiny u ležícího člena rodiny: prevence, polohování a pomůcky

Proleženinám u ležícího člena rodiny se dá z velké části předejít pravidelným polohováním, šetrnou péčí o kůži a vhodnými pomůckami. Když rodina pečuje o dlouhodobě ležícího blízkého, patří proleženiny k největším obavám, protože někdy vzniknou během několika hodin a hojí se dlouho. S trochou systému a s pomocí odborníků je ale lze udržet na uzdě i v domácí péči.

Vysvětlíme, proč proleženiny vznikají a jak poznat první varování, jak polohovat a jak pečovat o kůži. Projdeme pomůcky a to, co od nich čekat a co ne, a hlavně kdy zavolat sestru, praktického lékaře nebo domácí péči. Text nenahrazuje radu zdravotníka, který člověka vidí a zná jeho zdravotní stav.

Proč proleženiny vznikají

Proleženiny vznikají hlavně z dlouhodobého tlaku na stejné místo, kde se stlačí drobné cévy a tkáň nedostává dost kyslíku a živin. K tlaku se přidává tření a střižné síly, například když člověk sjíždí po posteli nebo ho někdo táhne po prostěradle. Kůži dál oslabuje vlhkost z potu nebo inkontinence. Rozsah poškození závisí na tom, jak silný tlak je, jak dlouho působí a jak odolný je organismus.

Místa, která trpí nejvíc

Nejvíc ohrožená jsou místa, kde je pod kůží málo tuku a svalů a tlak působí přímo proti kosti. Patří k nim oblast kříže a kostrče, paty, kyčle, sedací kosti, lopatky, lokty a vnější kotníky. Proleženina se ale může objevit i jinde, třeba pod hadičkou, okrajem dlahy nebo jinou zdravotnickou pomůckou. Proto stojí za to prohlédnout celé tělo, ne jen typická místa.

Kdo je ohrožený víc

Vyšší riziko mají lidé, kteří se sami nepohnou, lidé s inkontinencí, s poruchou citlivosti, s nemocemi nervového systému, po úrazech, se špatným prokrvením nebo po nedávné operaci a lidé ve vyšším věku. Riziko zvyšuje i podvýživa, úbytek hmotnosti a proleženina v minulosti. Nejde o nedbalost pečujících, ale o přirozený důsledek nehybnosti a nemoci. Právě proto má prevence takový smysl.

Jak poznat první varování

Prvním varováním je zarudnutí nebo změna barvy kůže, která po zatlačení prstem nezbledne a nezmizí ani po odlehčení. Kůže v tom místě může být teplá, houbovitá nebo naopak tvrdá a člověk si může stěžovat na bolest či svědění. Bez péče se z takového místa může stát puchýř a později otevřená rána, která sahá do hlubších vrstev.

Test prstem a tmavší kůže

Na zarudlé místo lehce zatlačte prstem a pusťte. Když kůže zbledne a pak se barva vrátí, prokrvení zatím funguje. Když zůstane rudá, je to signál tlakového poškození. Na tmavší kůži bývá změna spíš fialová nebo namodralá a hůř se pozná, proto pomůže všímat si i rozdílu v teplotě a pevnosti kůže proti okolí.

Polohování jako základ

Nejdůležitější prevencí je pravidelná změna polohy, protože odlehčí místům pod tlakem a obnoví jejich prokrvení. Často se uvádí interval kolem dvou hodin ve dne i v noci, ale skutečně vhodný interval se liší podle rizika a může jít o desítky minut i o několik hodin. Určuje ho lékař nebo sestra podle stavu kůže, hybnosti, nemoci a pohodlí člověka, proto se na něj zeptejte.

Poloha na boku a hlava postele

Při poloze na boku pomáhá mírné natočení zhruba o 30 stupňů s podložením zad polštářem místo ležení přímo na kyčli. Hlavu postele držte co nejníž, jak to zdravotní stav dovolí, protože ve zvýšené poloze člověk sjíždí a na kříž působí tření. Polohy střídejte mezi zády a oběma boky a čas a polohu si zapisujte, aby se na nic nezapomnělo.

Paty a přesouvání bez tření

Paty by měly volně viset nad matrací. Polštář podložte pod lýtka tak, aby nebyl pod Achillovou šlachou ani pod kolenem. Při otáčení nebo posouvání člověka netahejte po prostěradle, ale nadzvedněte ho, ideálně ve dvou nebo s kluznou podložkou. Pokud může, ať se pohybuje sám a sedá si na vhodnou židli, na kratší dobu a s nohama opřenýma.

Péče o kůži

Péče o kůži stojí na tom, aby byla čistá, přiměřeně hydratovaná a chráněná před vlhkem. V praxi pomáhá:

  • po každé inkontinenci kůži hned šetrně omýt a osušit
  • nepoužívat zásadité mýdlo, spíš jemné mycí přípravky
  • chránit kůži v oblasti hráze ochranným krémem, který doporučí sestra nebo lékárník
  • denně prohlížet ohrožená místa, ideálně při každém polohování
  • hlídat hladké prostěradlo bez drobků a záhybů

Co nedělat

Zarudlá a ohrožená místa nemasírujte ani silně netřete, mezinárodní doporučení pro prevenci proleženin intenzivní tření kůže výslovně nedoporučují. Kůži nesušte drhnutím ručníkem, ale jemným přikládáním. Člověka nenechávejte ležet na zarudlém místě a nesnažte se otevřenou ránu ošetřovat sami podle rad z internetu. Na otevřenou ránu nedávejte žádné domácí přípravky, dokud ji neuvidí zdravotník.

Pomůcky, které pomáhají

Pomůcky usnadní prevenci, ale každá řeší něco jiného. Tlak rozkládají antidekubitní matrace a sedací podložky, ať pěnové, nebo vzduchové. Druh matrace má odpovídat tomu, jak moc je člověk nepohyblivý, kolik váží a jestli už má nějakou ránu, proto je dobré vybírat ji po poradě se sestrou nebo lékařem. Některé pomůcky lze předepsat, podmínky úhrady sdělí pojišťovna.

Savé podložky a inkontinenční pomůcky

Savé podložky chrání lůžko a pomáhají udržet kůži v suchu, tlak ale nesnižují. Jejich úkolem je zachytit vlhkost, která kůži oslabuje. Mezinárodní doporučení radí používat u inkontinence vysoce savé pomůcky. Podložku pokládejte hladce bez záhybů, nevrstvěte jich víc na sebe a mokrou hned vyměňte. Žádná pomůcka nenahradí polohování a pravidelnou kontrolu kůže.

Výživa a pití

Hojení i odolnost kůže spotřebuje hodně energie a bílkovin, takže na jídle a pití záleží. Rizikové je hubnutí, nechutenství a nedostatek bílkovin. Pokud blízký málo jí, hubne nebo málo pije, řekněte to praktickému lékaři nebo sestře. Mohou posoudit stav výživy a doporučit úpravu jídelníčku nebo nutriční doplňky, které by bez porady nikdo neměl nasazovat sám.

Kdy volat sestru, lékaře nebo domácí péči

Sestře nebo praktickému lékaři se ozvěte už ve chvíli, kdy zarudnutí po odlehčení nemizí, kůže je teplá, tvrdá nebo bolí, ne až při otevřené ráně. Včas zachycené poškození se dá často zvládnout úpravou polohování a pomůcek. Lékaře kontaktujte i tehdy, když péče přesahuje síly rodiny nebo se stav člověka mění.

Varovné příznaky, které nečekají

Rychle, ještě ten den, se obraťte na lékaře, pokud se objeví puchýř nebo otevřená rána, kůže kolem rány je horká, oteklá a rudá, z rány vytéká hnis nebo nepříjemně páchne, člověk má horečku nebo se bolest zhoršuje. Mohou to být známky infekce, která může ohrozit celý organismus. Při zhoršení celkového stavu volejte pohotovost nebo záchrannou službu.

Domácí zdravotní péče

Domácí zdravotní péči, tedy návštěvy sestry doma, indikuje ošetřující lékař, nejčastěji registrující praktický lékař, a hradí ji veřejné zdravotní pojištění. Sestra umí posoudit riziko, převázat ránu, poradit s polohováním a s výběrem pomůcek. Pokud o ni stojíte, začněte u praktického lékaře, který rozhodne, zda je péče potřeba.

  1. Zeptejte se lékaře nebo sestry, jak velké je riziko a jak často polohovat.
  2. Domluvte se s pomůckami, hlavně s vhodnou matrací.
  3. Střídejte polohy záda a boky, paty nechte volně a polohy zapisujte.
  4. Při každé změně polohy prohlédněte kůži a vyzkoušejte test prstem.
  5. Po inkontinenci kůži hned omyjte, osušte a vyměňte podložku.
  6. Hlídejte jídlo a pití a změny hlaste lékaři.
  7. Při nemizejícím zarudnutí volejte sestru, při ráně nebo známkách infekce lékaře.

Časté dotazy k prevenci proleženin

Jak rychle může proleženina vzniknout?

Obvykle se vyvíjí postupně, ale u ohroženého člověka se první poškození může objevit už během několika hodin bez změny polohy. Proto se vyplatí kontrolovat kůži při každém polohování. Nejrizikovější bývají první dny po návratu z nemocnice nebo po zhoršení zdravotního stavu.

Mám polohovat i v noci?

U ohroženého člověka ano, polohování platí ve dne i v noci. Jak často, záleží na riziku a na matraci, proto si interval domluvte se sestrou nebo lékařem. Kvalitní antidekubitní matrace může pomoci, ale sama noční polohování nenahradí, pokud ho zdravotník doporučí.

Může se zarudlé místo namazat a promasírovat?

Masírovat ani silně třít ho nemáte, odborná doporučení intenzivní tření ohrožené kůže výslovně nedoporučují. Kůži stačí šetrně umýt, osušit a chránit krémem, který doporučí sestra nebo lékárník. Hlavní je zarudlé místo odlehčit a nenechávat na něm člověka ležet.

Jak správně podložit paty?

Bezpečnější je paty úplně odlehčit tak, aby volně visely nad matrací. Polštář nebo speciální podložku dejte pod lýtka, ne pod Achillovu šlachu ani pod koleno. Pokud si nejste jistí, jak na to, ukáže vám to sestra domácí péče.

Snižují savé podložky riziko proleženin?

Pomáhají udržet kůži v suchu, a tím chrání před vlhkostí, která kůži oslabuje. Tlak ale nesnižují, na to slouží antidekubitní matrace a pravidelné polohování. Nejlíp fungují jako jedna součást celé péče.

Kdo nám s péčí doma pomůže?

Začněte u praktického lékaře, který může indikovat domácí zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Sestra pak dochází domů, převazuje rány a radí s polohováním i pomůckami. Pokud péče přesahuje síly rodiny, poradí lékař i s dalšími službami.